Čtyři ušlechtilé pravdy


Čtyři ušlechtilé pravdy (v páli Čattári arijasáččani) tvoří základ Buddhova učení, jejich intuitivní pochopení je předpokladem osvícení – prožitku nibbány (v skt. nirvány).

Buddha je poprvé formuloval v Dhammačakkappavattana-suttě (skt. Dharmačakrapravartana-sútra, překl. sútra o roztočení kola zákona). Dále např. v Saččavibhanga-suttě (překl. sútra o výkladu pravd) vysvětluje Sáriputta, nejvýznamnější Buddhův žák, čtyři ušlechtilé pravdy.

Obsah

Čtyři ušlechtilé pravdy


  1. Pravda o utrpení (skt. dukkha – utrpení).
  2. Pravda o vzniku utrpení (skt. samudaja – původ, příčina).
  3. Pravda o ustání utrpení (skt. niródha – zánik, zrušení)
  4. Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (Ušlechtilá osmidílná stezka) (skt. marga – cesta)

Ušlechtilá pravda o utrpení


Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné:

Zkrátka všech pět rovin našeho prožívání, na kterých lpíme, je strastných.

Ušlechtilá pravda o vznikání utrpení


Příčinou utrpení jsou žádostivosti vedoucí k zachování života a ke znovuzrozování, které doprovází rozkoš a ulpívání na ní, a hledání potěšení v různých pomíjivých věcech; tedy žádostivost po smyslových rozkoších, po bytí a po zániku (toho co nechceme).

Poznámka: tato žádostivost, spojená s ulpíváním, zaslepeností a nenávistí, váže bytosti v koloběhu utrpení v Samsáře. Příčiny vzniku utrpení jsou do detailu popsány v naukách 12 článků řetězu podmíněného vznikání. Smysly v buddhistickém pojetí zahrnují i mysl, smyslové rozkoše zde nejsou jen ty tělesné. Pro porovnání: Samjódžana

Ušlechtilá pravda o zaniknutí utrpení


Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti. Jejím opuštěním a zanecháním, osvobozením se a neulpíváním na ní.

Poznámka: zánik žádostivosti se vykládá (např. v rámci Théravády) jako zbavení se hlavních kořenů utrpení – zaslepenosti (móha), lpění (lóbha) a nenávisti (dósa).

Ušlechtilá pravda o stezce vedoucí k zaniknutí utrpení


“Je to tato Ušlechtilá osmidílná stezka, totiž správné (pravé):

A co je správné chápání?
Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení, pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení; to je správné chápání.
A co je správné myšlení?
Myšlení oproštěné od žádosti, od zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení.
A co je správná mluva?
Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého tlachání; to je správná mluva.
A co je správné konání?
Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků; to je správné konání.
A co je správné živobytí?
Když ušlechtilý žák, který se vyhne nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí správným způsobem života; to je správné živobytí.
A co je správné snažení?
Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a úsilí.
Vzbudí v sobě vůli překonat zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
Vzbudí v sobě vůli vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
Vzbudí v sobě vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. To je správné snažení.
A co je správné uvědomění?
Tu ušlechtilý žák vytrvale soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo;
na pocity, uvědomuje si právě a jen pocity;
na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl;
na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je správné uvědomění.
A co je správné soustředění?
Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů, od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vnoru, které vzniká z odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí.
Po odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vnoru, které vzniká ze soustředění a naplněno povznesením a radostí.
Po odeznění nadšení prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Šťastný je, kdo prodlévá s vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vnoru.
Když se žák odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní, vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého vnoru, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je správné soustředění.

To je ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení…”

Externí odkazy











Kategorie: Buddhistické pojmy | 4 (číslo)




Poslední aktualizace: 19.02.2021 10:25:59 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.