Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda


Plzeň – Klatovy – Železná Ruda

Nádraží Švihov u Klatov
Číslo 183 (do 14. 12. 2019 - poté 170 a 183)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 97 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava 25 kV 50 Hz (Plzeň - Klatovy)
Maximální sklon 21,7 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 90 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM , WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
97,352 Plzeň hlavní nádraží
Radbuza
tratě do Chebu a Domažlic
95,893 Plzeň zastávka
94,047 Plzeň-Doudlevce
Silnice I/27
89,943 Plzeň-Valcha
Radbuza
Dálnice D5
86,200 Dobřany zastávka
82,972 Dobřany
78,688 Chlumčany u Dobřan
75,950 Přeštice-Zastávka
72,446 Přeštice
69,065 Lužany
66,381 Borovy
Silnice I/27
Úhlava
62,605 Červené Poříčí
59,733 Švihov u Klatov
Silnice I/27
56,989 Dehtín
Silnice I/27
53,465 Točník
Silnice I/27
trať do Horažďovic
49,181 Klatovy
Úhlava
Silnice I/22
45,523 Bezděkov u Klatov
41,518 Janovice nad Úhlavou
trať do Domažlic
Úhlava
37,308 Petrovice nad Úhlavou
33,958 Nýrsko
30,123 Dešenice
Milenecký (162 m)
23,322 Zelená Lhota
15,971 Hamry-Hojsova Stráž
11,300 Hojsova Stráž-Brčálník
Úhlava
Špičácký (1747 m)
7,521 Špičák
4,382 Železná Ruda město
Železnorudský (198 m)
Silnice I/27
Řezná
3,330 Železná Ruda centrum
Řezná
Silnice I/27
Silnice I/27
Řezná
0,000 Železná Ruda-Alžbětínstátní hranice Česko/Německo
trať do Plattlingu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať PlzeňKlatovyŽelezná Ruda je jednokolejná železniční dráha. Úsek Plzeň – Klatovy je elektrizován střídavou napájecí soustavou o napětí 25 kV, je součástí tratě 170 a tvoří část celostátní dráhy, zbývající neelektrifikovaný úsek do Železné Rudy (trať 183) je drahou regionální.[1]

Obsah

Historie trati


Počátky provozu

Nejdéle fungujícím úsekem je úsek z Nýrska do Plzně, zprovozněný dne 6. října 1876. V Plzni vlaky původně končily na provizorním nádraží (dnešní Plzeň zastávka), hlavní nádraží začaly obsluhovat až po výstavbě krátké spojky od 20. května 1877. O pět měsíců později, 20. října 1877, byl zahájen provoz na zbývajícím úseku z Nýrska do Železné Rudy. Jeho stavba však byla pro svůj horský charakter technicky náročná a stavitel (společnost Plzeňsko-březenské dráhy) nebyl po katastrofálních povodních roku 1872 a krachu na Vídeňské burze 1873 schopen ji realizovat sám. Přestože byla dráha vystavěna za značného finančního přispění státu, svou společnost ekonomicky vyčerpala a v konečném důsledku přivedla k zestátnění dne 1. července 1884.

Dráha samotná však získala dvojí prvenství. Špičácký tunel, jímž prochází, se na následujících 130 let stal nejdelším tunelem v Čechách. Druhým prvenstvím, které si zachovává dodnes, je stanice v Železné Rudě – Alžbětíně, respektive její umístění přímo na česko-bavorské hranici. V době Rakouska-Uherska nepředstavovala taková situace závažnější problém a umožňovala plynulé spojení se Zwieselem a Plattlingem z bavorské strany.

V říjnu 1888 byl zahájen provoz na regionální dráze z Domažlic do Horažďovic. V 7,6 km dlouhém úseku z Janovic nad Úhlavou do Klatov tato dráha využívá již existující kolej plzeňské dráhy.

Poválečný úpadek

V roce 1938 byl sice úsek z Železné Rudy do Nýrska předán nacistickému Německu, ale válku přečkal bez úhony. Ta na něj teprve čekala; 20. dubna 1945 v 8 hodin a podruhé v 17 hodin bylo nádraží v Klatovech letecky napadeno Američany a kompletně zničeno. Provizorní dřevený přístřešek byl novou staniční budovou vystřídán až o čtrnáct let později, v roce 1959.

Po roce 1948 začal slábnout provoz k hraniční stanici Železná Ruda, která se ocitla na "železné oponě". Po akci několika odpůrců režimu, kteří se v září 1951 rozhodli unést obsazený vlak s více než stovkou cestujících (později nazvaný jako Vlak svobody), začala komunistická vláda důkladně hlídat hranice a na hraniční železnorudské stanici se to pochopitelně drasticky podepsalo. Uprostřed jejího kolejiště vyrostla betonová bariéra podobná Berlínské zdi a od 3. září 1953 všechny vlaky končily v zastávce Železná Ruda město s kuriózním provozním opatřením – protože zde nebylo možné objet soupravu, musela být k přepřažení sunuta až do stanice Špičák. Do znetvořené hraniční stanice byla zachována pouze sporadická nákladní doprava. [2]

Nedávná historie

Železniční spojení s Bavorskem se podařilo obnovit ke dni 2. června 1991 po nutných, poměrně náročných rekonstrukčních pracích. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést elektrifikaci a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, která byla dokončena k 21. září 1996. 10. prosince 2006 došlo k přejmenování stanice Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda-Alžbětín“.[3] V listopadu 2007 byla zprovozněna nová zastávka Železná Ruda centrum. [4]

V roce 2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úseku z Klatov do Železné Rudy. V kolejištích stanic a traťových úsecích ve špatném stavu došlo k výměně kolejového svršku, stanice i zastávky byly peronizovány a došlo k opravám staničních budov. Traťový úsek byl vybaven moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Během rekonstrukce byla ze stanice Janovice nad Úhlavou odstraněna mechanická návěstidla včetně jednoho seřazovacího. [5]

Popis trati


Po opuštění stanice Plzeň hlavní nádraží (325 m) dráha společně s chebskou a domažlickou tratí překoná železničním mostem řeku Radbuzu. Za ním se trať odpojuje, stáčí se prudce doleva a nadjezdem překoná obě trati a čtyřpruhovou ulici U trati. Nedaleko je nově opravená zastávka Plzeň zastávka. Trať pokračuje dále přes Doudlevce, kde se stáčí k západu. Sleduje tok řeky Radbuzy a míjí vodní nádrž České Údolí. Trať si stále drží přibližně jižní směr a prochází Dobřany, Chlumčany s vlečkou keramických závodů a po projetí lesa se blíží ke městu Přeštice (375 m). Po opuštění města se trať více přiblíží k silnici I/27 a řece Úhlavě. Tu sleduje až skoro k žst. Švihov u Klatov. Za Švihovem východním obloukem míjí vrchol Pokrývadlo, později se stáčí zpět a blíží se k žst. Klatovy (400 m).

Z Klatov pokračuje jihozápadním směrem. Až do Janovic nad Úhlavou (415 m) je traťová kolej společná s tratí Horažďovice - Domažlice. Nadmořská výška začíná výrazněji stoupat za nádražím v Nýrsku. (465 m) Kvůli členitému terénu Šumavy následuje větší počet táhlých oblouků, začínají se prodlužovat mezistaniční úseky. Za stanicí Hamry-Hojsova Stráž (740 m) získává trať charakter skutečné horské železnice, vede nad hlubokým údolím řeky Úhlavy. Mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník (815 m) a Špičák se nachází Špičácký tunel, původně nejdelší železniční tunel v ČR s délkou 1 747 m. Stanice Špičák je zároveň nejvýše položeným nádražím na trati – 840 m. Potom už trať jenom klesá do stanice Železná Ruda město (790 m) a dále se proplétá městem (je tam i krátký tunel). Následuje teprve nedávno zřízená zastávka Železná Ruda centrum, a trať opouští zástavbu města a po 97 km končí na pohraniční železniční stanici Železná Ruda-Alžbětín (725 m), kde je možné přesednout na vlaky německých drah.

Provoz na trati


Jízdní řády

V GVD 2018/19 je osobní doprava zajišťována vlaky kategorií R, Sp a Os. Rychlíky jezdí v trase linky R16 Praha hl. n.Železná Ruda-Alžbětín, v úseku z Klatov do Železné Rudy jsou však cestující odbaveni jako ve spěšném vlaku. Celkem linku tvoří osm párů spojů, z nichž pět končí jízdu v Klatovech.

V nedávné minulosti zažila neelektrifikovaná část mírný útlum provozu; na některých osobních vlacích se objevují méně kapacitní vozidla a od roku 2017 prakticky nejsou do Železné Rudy vedeny spěšné vlaky (a jejich roli zde přejímají rychlíky). V roce 2018 do Železné Rudy zajížděl jen jediný spěšný vlak v brzkých ranních hodinách, v následujícím roce již nejezdí ani ten.

Zajímavostí bylo zajíždění moderních německých motorových vlaků Regio-Shuttle RS1 ze stanice Plattling až do české stanice Špičák. Od GVD 2014/15 však byla tato služba kvůli nízké poptávce zrušena. [6] Od jízdního řádu 2021/22 se však Plzeňský kraj, současně s vypsáním výběrového řízení na dopravu během dalších deseti let, chystá objednat přímé spoje z Plattlingu až do Klatov. Český dopravce, zvolený Plzeňským krajem, by se pak na takto trasované lince P24 měl střídat s německým dopravcem, kterého na základě výběrového řízení určí bavorský objednavatel BEG.[7]

Pravidelná nákladní doprava je vedena jedním párem manipulačních vlaků dopravce ČD Cargo, a to pouze v úseku Plzeň – Klatovy. [8]

Vozidlový park

Na trati se lze v rychlíkové vozbě setkat s lokomotivami řady 362 a soupravami ve složení ABpee347 nebo ABmz346 + Bbdgmee236 + dva nebo tři vozy druhé třídy Bmz235 a posilové vozy Bpee237. Na osobních i spěšných vlacích převažuje v elektrifikovaném úseku řada 242 a soupravy dvou vozů Bdt279 a jednoho vozu BDs450. V neelektrifikovaném úseku zajišťuje vozbu rychlíků a některých osobních vlaků řada 754, v současnosti (2019) se na osobních vlacích tohoto úseku objevují i vozidla lokálnějšího charakteru – jednotky 814 nebo vozy 842.

Navazující tratě


Plzeň hl. n.

Klatovy (– Janovice nad Úhlavou)

Související články


Odkazy


Reference

  1. KRÝŽE, Pavel. Mapa SŽDC: Kategorie drah, provozovatelé drah [online]. 23. 4. 2019 [cit. 2019-08-05]. Dostupné online .
  2. ŽELEZNIČNÍ ZAJÍMAVOSTI. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online .
  3. Hraniční stanice Železná Ruda bude přejmenována. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online . (česky)
  4. V centru Železné Rudy pod Samotami staví vlaky. Plzeň [online]. 2007-11-23 [cit. 2019-08-05]. Dostupné online . (česky)
  5. Cestování po trati Klatovy - Železná Ruda bude bezpečnější a komfortnější. VLAKY.NET [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online . (česky)
  6. PISTORIUSOVÁ, Radka. Tisková zpráva: Nový jízdní řád 2015 v Plzeňském kraji [online]. České dráhy, a. s., 20. 11. 2014 [cit. 2019-08-06]. Dostupné online .
  7. SŮRA, Jan. Přímé spoje do Bavorska, konec přestupů u lokálek. Plzeňský kraj chystá další soutěž [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-08-05]. Dostupné online . (česky)
  8. Přepravní spojení a tarifní vzdálenosti. www.cdcargo.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online .

Externí odkazy










Kategorie: Železniční tratě v Česku | Doprava v okrese Plzeň-město | Doprava v okrese Plzeň-jih | Doprava v okrese Klatovy | Česko-německá státní hranice




Poslední aktualizace: 20.02.2021 07:20:38 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.