7,62 × 51 mm NATO


7,62×51 mm NATO (oficiální nomenklatura 7,62 NATO) je puškový náboj s bezokrajovou nábojnicí lahvovitého tvaru, který byl zaveden v 50. letech 20. století jako standardní puškový náboj zemí NATO. Populárním se stal také mimo armádu.

Někdy je mylně zaměňován s nábojem s podobným názvem - ruským 7,62 × 54 mm R, který je o něco delší a s okrajem.

7,62 × 51 mm NATO byl v amerických službách představen na konci 50. let v pušce M14 a kulometu M60. M14 byla v USA později nahrazena puškou M16 ráže 5,56 × 45 mm NATO, kterou přijala pěchota. Nicméně M14 a mnoho dalších zbraní, které používají náboj 7,62 × 51 mm NATO, zůstávají ve službě, včetně odstřelovacích pušek, středních a univerzálních kulometů jako např. M240 a různých pušek, které používají speciální jednotky. Náboj se používá kromě pěchotních zbraní, také u zbraní lafetovaných na vozidlech, letadlech i lodích.

Obsah

Rozdíl oproti .308 Winchester


Vojenský náboj 7,62×51 mm NATO je téměř identický s komerčním nábojem .308 Winchester. Specifikace tohoto náboje je pod kontrolou NATO, zatímco kontrolu jeho civilní verze má na starosti SAAMI. Jediný větší rozdíl je v rozměru nábojnice v určitém místě. Liší se o 0,013" (vojenská verze je větší). Použije-li se civilní náboj do vojenské zbraně, na stěnu nábojnice působí příliš velké síly, což může způsobit problémy. Sice je celkem bezpečné míchat mezi sebou obě ráže, ale když se používají správné náboje do určené hlavně, vzniká méně problémů.[ujasnit]

Náboje odvozené od 7,62×51 mm NATO


51 mm dlouhá nábojnice náboje 7,62×51 mm NATO (.308 Winchester) byla zaškrcena na různé průměry střel (7 mm, 6,5 mm, 6 mm), čímž vznikly náboje 7mm-08 Remington, .260 Remington a .243 Winchester.

Vývoj


Práce, jejichž výsledkem byl náboj 7,62×51 mm NATO, začaly hned po druhé světové válce, kdy začalo být jasné, že dlouhý náboj .30-06 (a ten byl zase odvozen z náboje .30-03), který byl 3 roky americkým standardem, bude obtížné použít v automatických a poloautomatických zbraních. Kratší náboj by umožnil, aby celý mechanismus zbraně byl menší a docházelo k lepšímu přebíjení. Toto oboje by mělo za následek zvýšení kadence. Kdysi patřil mezi slibné náboj .276 Pedersen. Ten byl ale v roce 1930 odmítnut s armádním doporučením, že jen náboj ráže .300 (7,62) splní požadavky na něj kladené.

Takže když přišla 2. světová válka, .30-06 byl jediným nábojem, který byl k dispozici. USA ho používaly v pušce M1 Garand. Garand se natolik osvědčil, že Američané neměli příliš potřebu ho měnit. Takže byl používán i v korejské válce a až do 60. let 20. století.

Testovací program munice probíhal několik let. Testovaly se jak náboje založené na náboji .30-06, tak na náboji .300 Savage (tehdy známý jako T65). Nakonec T65 dosahoval stejného výkonu jako .30-06, kdy vystřelil projektil o hmotnosti 147 grainů rychlostí 838 m/s při o něco menší délce nábojnice a mnohem spolehlivějším nabíjení.

Když Američané zveřejnili záměr používat T65, rozzlobili tím Brity. Ti měli zkušenosti s tím, že je téměř nemožné zvládnout kontrolovanou střelbu z automatické zbraně, která se jenom zapírá do ramene, s jejich nábojem .303 British. A ten byl ještě o něco méně výkonný než T65.

T65 byl nakonec vybrán jako standardní náboj NATO v roce 1954.

Nicméně netrvalo dlouho, aby se zjistilo, že Britové měli pravdu. Zpětný ráz tohoto náboje byl tak velký, že nebylo možné automatickou střelbu dobře zvládnout. U některých zbraní se dokonce zamezovalo přepnutí do automatického módu, k některým se vyráběla těžší hlaveň, případně se dodávaly s podpěrnou dvounožkou.

Když se ve vietnamské válce začala používat puška M14 (ta používala náboj 7,62×51 mm NATO), zjistilo se, že má několik nevýhod. Délka zbraně byla nevhodná pro boj v džungli. Navíc hmotnost tohoto náboje limitovala množství nesené munice v porovnání s nábojem 7,62 × 39 mm (ten používali nepřátelé v pušce AK-47).

Boj mezi skupinami propagujícími „malou a velkou ráži“ dosáhl vrcholu začátkem 60. let, kdy jeden test za druhým ukazovaly, že „mrňavý“ náboj .223 Remington, kterým se střílelo ze zbraně AR15, umožnil skupině 8 vojáků dosáhnout lepší výsledky, než dosahovala skupina 11 vojáků vyzbrojených M14. Americké jednotky byly schopny nést více munice, což jim dalo výhodu oproti nepříteli, který byl většinou vyzbrojen zbraněmi AK-47.

Náboj 7,62×51 mm NATO ale ve výzbroji NATO zůstal. Byl totiž mnohem efektivnější na dlouhé vzdálenosti než 5,56 × 45 mm NATO a získal velkou popularitu mezi odstřelovači. Až do začátku 90. let 20. století se používal téměř ve všech kulometech ve výzbroji NATO. Také byl hodně populární u zbraní montovaných např. na vozidlech, vrtulnících a tancích.

Firma Winchester uvedla na trh civilní verzi tohoto náboje (T65) pod označením .308 Winchester, která je populární dodnes. Je oblíbený pro terčovou střelbu a na lov velké zvěře až do velikost losa.

Vlastnosti + rozdíl oproti náboji .30-06 Springfield


Náboj 7,62×51 mm ve většině zbraní podává stejný balistický výkon jako náboj .30-06 Springfield, který sám nahradil. Nábojnice je sice kratší, ale použitá střela a množství střelného prachu jsou takřka identické. Menší objem nábojnice je dostatečný díky modernějším střelným prachům, než byly ty, které se používaly na začátku éry náboje .30-06 Springfield.

Srovnání náboje 5,56 × 45 mm NATO s nábojem 7,62 mm NATO


Střela Velikost nábojnice Hmotnost střely Rychlost Energie
5,56 mm NATO 5,56 × 45 mm 3,95–5,18 g 772–930 m/s (2 526 – 3 051 ft/s) 1 700 – 1 830 J
7,62 mm NATO 7,62×51 mm 9,33 g 838 m/s (2 749 ft/s) 3 275 J

Typy tohoto náboje určené pro vojenské použití


Nejznámější zbraně používající náboj 7,62×51 mm NATO


Opakovací pušky

PSG-1 MSG-90

Pušky s možností výběru režimu střelby

Kulomety

Ostatní

Specifikace


Odkazy


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 7.62×51 NATO na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy










Kategorie: Pistolové a puškové střelivo




Poslední aktualizace: 10.01.2022 02:34:49 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.