Davis Cup


Davis Cup
Aktuální ročník:
Davis Cup 2020
logo Davisova poháru
Sport tenis
Založeno 1900
Vlastník ITF
Počet týmů 18 finále
24 kvalifikační kolo
76 ve 3. a 4. skupinách (2020)[1]
142 v roce 2020[2]
Poslední vítěz  Španělsko (6. titul)
Nejvíce titulů  Spojené státy (32 titulů)
Sponzoři Rakuten
Příbuzné soutěže Billie Jean King Cup
juniorský Davis Cup
Zakladatel Dwight F. Davis
Web daviscup.com

Davis Cup (česky Davisův pohár), oficiálně Davis Cup by Rakuten, je tenisová soutěž mužských reprezentačních družstev, největší každoročně hraná soutěž v mužském sportu, pořádaná Mezinárodní tenisovou federací (ITF). Prvního ročníku se v roce 1900 zúčastnily Spojené státy a Velká Británie. Nejvícekrát triumfovaly Spojené státy, které vyhrály 32 ročníků a 29krát odešly jako poražený finalista.

Od března 2020 do listopadu 2021 probíhá 109. ročník, jehož se účastní 142 týmů.[2] Obhájcem titulu je Španělsko, které ve finále Davis Cupu 2019 porazilo Kanadu 2:0 na zápasy. Světová jednička Rafael Nadal byla vyhlášena nejužitečnějším hráčem finálového turnaje, když v pěti dvouhrách neztratila ani jedno podání či set, rovněž tak neprohrála žádnou čtyřhru. Španělé tak poprvé od triumfu z roku 2011 a celkově pošesté v historii zvedli nad hlavu „salátovou mísu“ pro šampiony soutěže.[3] V důsledku koronavirové pandemie Mezinárodní tenisová federace 26. června 2020 oznámila, že Davis Cup 2020 byl rozložen do dvou kalendářních let 2020 a 2021. Od poloviny března 2020 tak byly v daném roce zrušeny všechny zápasy a přesunuty na rok 2021.[1]

V letech 1981–2018 se hrála šestnáctičlenná Světová skupina, z níž vzešel celkový vítěz. Změny formátu v letech 2018–2020 vedly ke vzniku kvalifikačního kola v podobě dvanácti mezistátních utkání. Vítězové z něj postupují do listopadového finále, hraného jeden týden na neutrální půdě s osmnácti celky. První dvě skupiny kontinentálních zón získaly celosvětový charakter s dvanácti vzájemnými duely a dvěma předcházejícími barážemi. Zachována byla koncepce třetí a čtvrté skupiny kontinentálních zón na týdenní bázi se základními bloky a nástavbovou baráží o konečné umístění. Reformu zastřešila investiční skupina Kosmos, v čele s bývalým španělským fotbalistou Gerardem Piquém. Během 25 let Kosmos naplánoval do soutěže investovat tři miliardy dolarů. Prémie tenistům ve finálovém turnaji měly dosáhnout výše 20 milionů dolarů.[4] Konkurenční Asociace tenisových profesionálů (ATP) na změny reagovala vytvořením týmové soutěže ATP Cup, hrané od roku 2020 v Austrálii.

Ženskou obdobou mužského poháru je Billie Jean King Cup, který vznikl v roce 1963 u příležitosti 50. jubilea založení Mezinárodní tenisové federace. Dalšími soutěžemi družstev jsou mistrovství světa ITF smíšených párů – Hopmanův pohár, a mužské turnaje Laver Cup s ATP Cupem. Chlapci v kategorii do 16 let hrají juniorský Davis Cup. Pouze Spojené státy, Austrálie a Česká republika vyhrály Fed Cup a Davis Cup v jednom kalendářním roce. Jediné Česko pak v konkrétní sezóně (2012) přidalo i triumf na Hopman Cupu.[5]

V roce 2019 se globálním partnerem soutěže stala minimálně na dvouleté období japonská společnost Rakuten, zaměřená na elektronické obchodování. V této roli nahradila bankovní dům BNP Paribas.[6]

Obsah

Historie


Související informace naleznete také v článku Historie Davis Cupu.

Myšlenka mezinárodního týmového střetnutí mezi USAVelkou Británií v tenise vznikla v roce 1899 v tenisovém klubu na Harvardově univerzitě. Dwight F. Davis vytvořil hrací schéma tohoto střetnutí, dále zakoupil stříbrný pohár dnes známý jako „salátová mísa“ a v roce 1900 se uskutečnilo první utkání. Od roku 1904 se soutěž otevřela dalším státům, mezi kterými významné místo zaujala společná reprezentace AustrálieNového Zélandu, která vystupovala až do roku 1913 pod jménem Australasie.

Po Davisově smrti v roce 1945 byla tato mezinárodní tenisová soutěž přejmenována podle zakladatele na Davis Cup. Po 2. světové válce také přišla tzv. Hopmanova éra, když Austrálie pod vedením téhož kapitána prošla dvaadvacetkrát do finále z nichž 15 vyhrála. Vedle USA, Velké Británie a Austrálie se vítězství do roku 1973 včetně dočkala ještě Francie. Vše se změnilo o rok později, kdy se ovšem nakonec finále neuskutečnilo. Indie totiž odmítla nastoupit proti Jihoafrické republice kvůli tamnímu apartheidu a o vítězi tak bylo rozhodnuto bez boje.[7] Až v roce 1989 byl do zápasů Davisova poháru začleněn tie-break.

Od roku 1981 byla utvořena šestnáctičlenná světová skupina a systém podskupin. Nejdéle se ve světové skupině bez sestupu udrželo Československo a jako nástupce Česká republika, které ji poprvé a dosud naposledy opustilo až v roce 2005. Jen jednou od zavedení světové skupiny chyběly ještě týmy USA a Švédska.

V roce 2012 proběhl 101. ročník a jubilejní 100. finále Davis Cupu.[8] Obhájcem titulu bylo Španělsko, které se pošesté za uplynulých deset let probojovalo do finále, v němž však prohrálo v Praze s týmem České republiky 2:3 na zápasy. Rozhodovalo se až v posledním pátém zápase, do kterého oba týmy vstupovaly za nerozhodnutého stavu 2:2. Česká dvojka Radek Štěpánek však dokázal porazit světovou jedenáctku Nicolase Almagra 3:1 na sety.[8] Nejdelší zápas v historii Davis Cupu trval 7.02 hodin a byl odehrán 2. února 2013. V ženevském úvodním kole Světové skupiny mezi Českou republikou a Švýcarskem porazili Tomáš BerdychLukášem Rosolem Švýcary Stanislase WawrinkuMarca Chiudinelliho po setech 6–4, 5–7, 6–4, 6–7 a 24–22.[9]

Na pravidelném každoročním zasedání shromáždění Mezinárodní tenisové federacechilské metropoli Santiagu padlo 25. září 2015 rozhodnutí týkající se koncovky zápasu. Od Davis Cupu 2016 byl v pátém rozhodujícím setu zaveden tiebreak pro všechny zápasy. Skončil tak tradiční model, v němž bylo třeba k zisku této sady rozdílu dvou gamů. Cílem bylo omezení dlouhých maratonských utkání. Davis Cup se tak připojil k US Open, jenž jako jediný z grandslamů uplatňoval toto pojetí.[10]

Jediným týmem, který odehrál do konce roku 2019 všech 108 ročníků soutěže byla Velká Británie.[11]

2018–2020: Vývoj formátu soutěže

Na srpnovém zasedání 2017 řídící organizace Mezinárodní tenisové federace (ITF) v Ho Či Minově Městě došlo k návrhu revolučních změn, které nebyly souhrnně přijaty. Přesto bylo rozhodnuto o testování některých změn v Davisově poháru 2018 s cílem zatraktivnění soutěže. Od roku 2018 tak byl zaveden nový herní formát pro první a druhé skupiny kontinentálních zón, které začaly probíhat jen v pátek a sobotu s utkáními zkrácenými na dvě vítězné sady. Týmy může nově tvořit až pět namísto čtyř tenistů. Při rozhodnutí duelu ve čtvrté dvouhře, se již nehraje pátý singl, a pokud již o vítězi rozhodla sobotní čtyřhra, konala se v neděli pouze jedna dvouhra.[12]

V důsledku přijaté reformy Davis Cupu v srpnu 2018 na zasedání ITF v Orlandu se v daném roce uskutečnil poslední ročník Světové skupiny s šestnácti členy a vyřazovacím systémem již od osmifinálové fáze. Mezistátní utkání se naposledy hrála ve třech dnech, na tři vítězné sety a v domácím prostředí jednoho z dvojice soupeřů.[13][14] Proti změně formátu prosazované vedením ITF v čele prezidentem Davidem Haggertym se postavily některé velké tenisové svazy v Evropě, včetně Německa, Velké Británie a České republiky, rovněž tak Austrálie. Předmětem kritiky se stalo zejména přerušení 118leté tradice formátu soutěže.[15] Podporu reformě naopak vyjádřily Spojené státy či Francie. Návrh obdržel nutnou dvoutřetinovou většinu, s podílem 71,4 % hlasujících.[4][16]

Od roku 2019 byl zaveden jednotýdenní finálový turnaj s 18 účastníky na neutrální půdě. Formát mezistátního utkání, hraného v jediném dni, představuje dvě dvouhry a čtyřhru na dvě vítězné sady. Do finálového turnaje se automaticky kvalifikují semifinalisté z předchozího ročníku, dva výběry získávají divokou kartu a zbylých dvanáct celků postupuje z kvalifikačního kola. To má charakter mezistátního duelu do tří vítězných bodů ve dvou hracích dnech, s celkovou účastí dvaceti čtyř týmů, které tvoří dvojice. Kvalifikační kolo je hráno na počátku února a poražení sestupují do 1. skupin kontinentálních zón daného ročníku.[13][14]

Finále se koná v listopadu, se šesti tříčlennými skupinami, z nichž vítězové a dva nejlepší týmy z druhých míst (dle nejvyššího poměru utkání, případně setů a her) postupují do čtvrtfinále. Od této osmičlenné fáze má turnaj charakter vyřazovacího systému. Celky, které obsadily 5.–18. místo hrají další rok kvalifikační kolo.[13][14]

V roce 2020 došlo ke změně charakteru 1. a 2. skupin tří kontinentální zón, které byly v zářijovém termínu globalizovány do 1. a 2. světové skupiny, s předcházejícími dvěma březnovými barážemi. V každé světové skupině i baráží se koná dvanáct vzájemných duelů do tří vítězných bodů ve dvou dnech, se čtyřmi dvouhrami a čtyřhrou jako třetím utkáním v pořadí. Kontinentální zóny 3. a 4. skupin byly zachovány ve formátu jednotýdenních základních bloků a barážové nástavby o konečné umístění, s dvěma dvouhrami a jednou čtyřhrou, do dvou vítězných bodů.[17][2][4]

Formát Davisu Cupu od 2020[17]
Březen Září Listopad
Finále
12 vítězů 18 týmů 7 dní 6 skupin +
vyřazování
2 dvouhry
1 čtyřhra
Kvalifikační kolo
24 týmů 2 dny 12 zápasů
doma/venku
4 dvouhry
1 čtyřhra
12 poražených 1. světová skupina
12 vítězů 24 týmů 2 dny 12 zápasů
doma/venku
4 dvouhry
1 čtyřhra
Baráž 1. světové skupiny
24 týmů 2 dny 12 zápasů
doma/venku
4 dvouhry
1 čtyřhra
12 poražených 2. světová skupina
12 vítězů 24 týmů 2 dny 12 zápasů
doma/venku
4 dvouhry
1 čtyřhra
Baráž 2. světové skupiny
24 týmů 2 dny 12 zápasů
doma/venku
4 dvouhry
1 čtyřhra
12 poražených III. skupina
základní bloky 7 dní baráž o umístění 2 dvouhry
1 čtyřhra
Afrika Amerika Asie a Oceánie Evropa
IV. skupina
základní bloky 7 dní baráž o umístění 2 dvouhry
1 čtyřhra
Afrika Asie a Oceánie Evropa
červen / červenec / září

Přehled finále


Přehled finále
Rok Místo konání Vítěz Výsledek Finalista
1900 Boston  Spojené státy 3:0 Velká Británie
1902 New York  Spojené státy 3:2 Velká Británie
1903 Boston Velká Británie 4:1  Spojené státy
1904 Londýn Velká Británie 5:0 Belgie
1905 Londýn Velká Británie 5:0  Spojené státy
1906 Londýn Velká Británie 5:0  Spojené státy
1907 Londýn Australasie 3:2 Velká Británie
1908 Melbourne Australasie 3:2  Spojené státy
1909 Sydney Australasie 5:0  Spojené státy
1911 Christchurch Australasie 4:0  Spojené státy
1912 Melbourne Velká Británie 3:2 Australasie
1913 Londýn  Spojené státy 3:2 Velká Británie
1914 New York Austrálie 3:2  Spojené státy
1919 Sydney Austrálie 4:1 Velká Británie
1920 Auckland  Spojené státy 5:0 Austrálie
1921 New York  Spojené státy 5:0 Japonsko
1922 New York  Spojené státy 4:1 Austrálie
1923 New York  Spojené státy 4:1 Austrálie
1924 Filadelfie  Spojené státy 5:0 Austrálie
1925 Filadelfie  Spojené státy 5:0 Francie
1926 Filadelfie  Spojené státy 4:1 Francie
1927 Filadelfie Francie 3:2  Spojené státy
1928 Paříž Francie 4:1  Spojené státy
1929 Paříž Francie 3:2  Spojené státy
1930 Paříž Francie 4:1  Spojené státy
1931 Paříž Francie 3:2 Velká Británie
1932 Paříž Francie 3:2  Spojené státy
1933 Paříž Velká Británie 3:2 Francie
1934 Londýn Velká Británie 4:1  Spojené státy
1935 Londýn Velká Británie 5:0  Spojené státy
1936 Londýn Velká Británie 3:2 Austrálie
1937 Londýn  Spojené státy 4:1 Velká Británie
1938 Filadelfie  Spojené státy 3:2 Austrálie
1939 Haverford Austrálie 3:2  Spojené státy
1946 Melbourne  Spojené státy 5:0 Austrálie
1947 New York  Spojené státy 4:1 Austrálie
1948 New York  Spojené státy 5:0 Austrálie
1949 New York  Spojené státy 4:1 Austrálie
1950 New York Austrálie 4:1  Spojené státy
1951 Sydney Austrálie 3:2  Spojené státy
1952 Adelaide Austrálie 4:1  Spojené státy
1953 Melbourne Austrálie 3:2  Spojené státy
1954 Sydney  Spojené státy 3:2 Austrálie
1955 New York Austrálie 5:0  Spojené státy
1956 Adelaide Austrálie 5:0  Spojené státy
1957 Melbourne Austrálie 3:2  Spojené státy
1958 Brisbane  Spojené státy 3:2 Austrálie
1959 New York Austrálie 3:2  Spojené státy
1960 Sydney Austrálie 4:1 Itálie
1961 Melbourne Austrálie 5:0 Itálie
1962 Brisbane Austrálie 5:0 Mexiko
1963 Adelaide  Spojené státy 3:2 Austrálie
1964 Cleveland Austrálie 3:2  Spojené státy
1965 Sydney Austrálie 4:1 Španělsko
1966 Melbourne Austrálie 4:1 Indie
1967 Brisbane Austrálie 4:1 Španělsko
1968 Adelaide  Spojené státy 4:1 Austrálie
1969 Cleveland  Spojené státy 5:0 Rumunsko
1970 Cleveland  Spojené státy 5:0 Německo
1971 Charlotte  Spojené státy 3:2  Rumunsko
1972 Bukurešť  Spojené státy 3:2  Rumunsko
1973 Cleveland  Austrálie 5:0  Spojené státy
1974  Jihoafrická republika bez boje[pozn. 1]  Indie
1975 Stockholm  Švédsko 3:2  Československo
1976 Santiago  Itálie 4:1  Chile
1977 Melbourne  Austrálie 3:1  Itálie
1978 Rancho Mirage  Spojené státy 4:1 Velká Británie
1979 San Francisco  Spojené státy 5:0  Itálie
1980 Praha  Československo 4:1  Itálie
1981 Cincinnati  Spojené státy 3:1 Argentina
1982 Grenoble  Spojené státy 4:1 Francie
1983 Melbourne Austrálie 3:2 Švédsko
1984 Göteborg Švédsko 4:1  Spojené státy
1985 Mnichov Švédsko 3:2 Německo
1986 Melbourne Austrálie 3:2 Švédsko
1987 Göteborg Švédsko 5:0 Indie
1988 Göteborg Německo 4:1 Švédsko
1989 Stuttgart Německo 3:2 Švédsko
1990 Petrohrad  Spojené státy 3:2 Austrálie
1991 Lyon Francie 3:1  Spojené státy
1992 Fort Worth  Spojené státy 3:1 Švýcarsko
1993 Düsseldorf Německo 4:1 Austrálie
1994 Moskva Švédsko 4:1 Rusko
1995 Moskva  Spojené státy 3:2 Rusko
1996 Malmö Francie 3:2 Švédsko
1997 Göteborg Švédsko 5:0  Spojené státy
1998 Milán Švédsko 4:1 Itálie
1999 Nice Austrálie 3:2 Francie
2000 Barcelona Španělsko 3:1 Austrálie
2001 Melbourne Francie 3:2 Austrálie
2002 Paříž Rusko 3:2 Francie
2003 Melbourne Austrálie 3:1 Španělsko
2004 Sevilla Španělsko 3:2  Spojené státy
2005 Bratislava Chorvatsko 3:2 Slovensko
2006 Moskva Rusko 3:2 Argentina
2007 Portland  Spojené státy 4:1 Rusko
2008 Mar del Plata Španělsko 3:1 Argentina
2009 Barcelona Španělsko 5:0 Česká republika
2010 Bělehrad Srbsko 3:2 Francie
2011 Sevilla  Španělsko 3:1  Argentina
2012 Praha Česká republika 3:2 Španělsko
2013 Bělehrad Česká republika 3:2 Srbsko
2014 Lille Švýcarsko 3:1 Francie
2015 Gent  Velká Británie 3:1  Belgie
2016 Záhřeb[18]  Argentina 3:2  Chorvatsko
2017 Lille  Francie 3:2  Belgie
2018 Lille  Chorvatsko 3:1  Francie
2019 Madrid  Španělsko 2:0  Kanada

Přehled vítězů a finalistů


Stát Vítězství Finále
počet roky počet roky
Spojené státy 32 1900, 1902, 1913, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1937, 1938, 1946, 1947, 1948, 1949, 1954, 1958, 1963, 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1978, 1979, 1981, 1982, 1990, 1992, 1995, 2007 29 1903, 1905, 1906, 1908, 1909, 1911, 1914, 1927, 1928, 1929, 1930, 1932, 1934, 1935, 1939, 1950, 1951, 1952, 1953, 1955, 1956, 1957, 1959, 1964, 1973, 1984, 1991, 1997, 2004
Austrálie 28 1907, 1908, 1909, 1911, 1914, 1919, 1939, 1950, 1951, 1952, 1953, 1955, 1956, 1957, 1959, 1960, 1961, 1962, 1964, 1965, 1966, 1967, 1973, 1977, 1983, 1986, 1999, 2003
(1905–1922 společně s Novým Zélandem jako tým Australasie)
19 1912, 1920, 1922, 1923, 1924, 1936, 1938, 1946, 1947, 1948, 1949, 1954, 1958, 1963, 1968, 1990, 1993, 2000, 2001
Francie 10 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1991, 1996, 2001, 2017 9 1925, 1926, 1933, 1982, 1999, 2002, 2010, 2014, 2018
Velká Británie 10 1903, 1904, 1905, 1906, 1912, 1933, 1934, 1935, 1936, 2015 8 1900, 1902, 1907, 1913, 1919, 1931, 1937, 1978
Španělsko 6 2000, 2004, 2008, 2009, 2011, 2019 4 1965, 1967, 2003, 2012
Švédsko 7 1975, 1984, 1985, 1987, 1994, 1997, 1998 5 1983, 1986, 1988, 1989, 1996
Česká republika 3 1980 (jako tým Československa), 2012, 2013 2 1975, 2009
Německo 3 1988, 1989, 1993 2 1970, 1985
Rusko 2 2002, 2006 3 1994, 1995, 2007
Chorvatsko 2 2005, 2018 1 2016
Itálie 1 1976 6 1960, 1961, 1977, 1979, 1980, 1998
Argentina 1 2016 4 1981, 2006, 2008, 2011
Srbsko 1 2010 1 2013
Švýcarsko 1 2014 1 1992
Jihoafrická republika 1 1974 0
Indie 0 3 1966, 1974, 1987
Rumunsko 0 3 1969, 1971, 1972
Belgie 0 3 1904, 2015, 2017
Slovensko 0 1 2005
Chile 0 1 1976
Japonsko 0 1 1921
Mexiko 0 1 1962
Kanada 0 1 2019
       Celkem 108 108

Chronologický vývoj rekordu


Související informace naleznete také v článku Historie Davis Cupu#Historické rekordy.

Tabulka značí, jaký tým měl v danou dobu nejvíce prvních míst. Pokud je pořadí shodné, rozhoduje, který tým tohoto počtu dosáhl dříve.

Tým Od Do PT
Spojené státy 1900 1904 1
Velká Británie 1905 1918 3
Austrálie 1919 1922 6
Spojené státy 1923 1964 7
Austrálie 1965 1970 20
Spojené státy 1971 23

Účast ve Světové skupině 1981–2018


1981–2000

Země 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
 Švédsko ČF ČF F V V F V F F B B SF SF V SF F V V B -
 Spojené státy V V B F ČF SF B - SF V F V B SF V ČF F SF ČF SF
 Austrálie SF SF V SF SF V SF ČF B F ČF ČF F B B - SF B V F
SRN
Německo
B B - B F B B V V ČF SF B V SF SF ČF B ČF B ČF
 Francie B F SF ČF B - ČF SF ČF B V ČF ČF ČF B V B - F B
 Španělsko - B - - B B SF B ČF B ČF B B ČF B - ČF SF B V
 Sovětský svaz
 Rusko
- B B - B B - - B - - - B F F B B B SF ČF
 Itálie B ČF ČF ČF B ČF B ČF B ČF B ČF ČF B ČF SF SF F B B
 Argentina F B SF ČF B - B - - SF ČF B - - - - - - - -
 Indie - B - B ČF B F B - - - - SF B - ČF B B - -
 Švýcarsko B - - - - - - B - B - F B - B B B ČF ČF B
Československo
Česká republika
ČF ČF B SF SF SF B ČF ČF ČF ČF ČF ČF ČF B SF ČF B B ČF
Jugoslávie - - - B B ČF B SF SF B SF B - - - - - - - -
Brazílie B - - - - - - B - - - SF B - - - B B ČF SF
Nový Zéland ČF SF ČF B - B - B - ČF B - - - - - - - - -
Rakousko - - - - - - - - ČF SF B - B B ČF B - - - B
Velká Británie SF B B B - ČF B - - - - B - - - - - - B B
Belgie - - - - - - - - - - B B - B B B - ČF SF B
Nizozemsko - - - - - - - - - B - B ČF ČF ČF B ČF B B B
Paraguay - - ČF ČF ČF B ČF B B - - - - - - - - - - -
JAR - - - - - - - - - - - - - - ČF ČF ČF B - -
Mexiko B B - - - ČF ČF B B B B - - - - B B - - -
Rumunsko ČF B ČF B - - - - - - - - - - - - B - - -
Slovensko - - - - - - - - - - - - - - - - - B ČF ČF
Dánsko - - B B - B - ČF B - - - B B B B - - - -
Izrael - - - - - - ČF B B B B - - B - - - - - -
Chile - ČF B - B - - - - - - - - - - - - - - -
 Ekvádor - - - B ČF B - - - - - - - - - - - - - -
Zimbabwe - - - - - - - - - - - - - - - - - ČF B B
Japonsko B - - - B - - - - - - - - - - - - - - -
Jižní Korea B - - - - - B - - - - - - - - - - - - -
Indonésie - - B - - - - - B - - - - - - - - - - -
Kanada - - - - - - - - - - B B - - - - - - - -
Maďarsko - - - - - - - - - - - - - B - B - - - -
Irsko - - B - - - - - - - - - - - - - - - - -
Kuba - - - - - - - - - - - - B - - - - - - -
 Chorvatsko - - - - - - - - - - - - - - B - - - - -
Země 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
V = vítěz, F = finále, SF = semifinále, ČF = čtvrtfinále, B = baráž, tučné písmo znamená účast v příštím ročníku

2001–2017

Země 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
 Španělsko B ČF F V B B ČF V V ČF V F B B - - ČF
 Rusko ČF V ČF B SF V F SF ČF ČF B B - - - -
 Česko B ČF B B B - B ČF F SF B V V SF B ČF B
 Francie V F ČF SF ČF ČF ČF ČF B F SF ČF ČF F ČF SF
 Argentina - SF SF ČF SF F ČF F ČF SF F SF SF B SF V
 Spojené státy B SF B F B SF V SF ČF B ČF SF ČF B B ČF ČF
 Srbsko - - - - - - - B B V SF ČF F B ČF ČF
 Austrálie F B V B ČF SF B - - - - - - B SF B
 Chorvatsko - ČF ČF B V ČF B - SF ČF B ČF B - B F
 Švýcarsko ČF B SF ČF B B B - B B - B B V B B
 Velká Británie - B B - - - - B - - - - - ČF V SF ČF
 Belgie B - B - - - ČF B - B B - B B F B
 Slovensko B B - - F B - - - - - - - - - - -
 Švédsko SF ČF ČF ČF B B SF ČF B B ČF B - - - - -
 Německo ČF B B - - B SF ČF ČF B ČF B B ČF B B
 Nizozemsko SF B B ČF ČF B - - B - - - - B - - B
 Itálie - - - - - - - - - - - B ČF SF B ČF ČF
 Bělorusko - - - SF B ČF B - - - - - - - - - -
 Kanada - - - B - - - - - - - B SF B ČF B
 Izrael - - - - - - - B SF B - - B - - - -
 Kazachstán - - - - - - - - - - ČF B ČF ČF ČF B -
 Chile - - - - B ČF B - B ČF B - - - - - -
 Rumunsko B - B B ČF B B B B - B - - - - - -
 Rakousko - - - B B B B B B - B ČF B - - - -
 Brazílie ČF B B - - - - - - - - - B - B - -
 Japonsko - - - - - - - - - - - B - ČF B B
 Maroko B B - B - - - - - - - - - - - - -
 Ekvádor B - - - - - - - - B - - - - - - -
 Indie - - - - - - - - - B B - - - - - -
 Jižní Korea - - - - - - - B - - - - - - - - -
 Peru - - - - - - - B - - - - - - - - -
 Polsko - - - - - - - - - - - - - - - B -
Země 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
V = vítěz, F = finále, SF = semifinále, ČF = čtvrtfinále, B = baráž, tučné písmo znamená účast v příštím ročníku

Žebříček ITF


Žebříček mužských týmů ITF
Poř. země body změna
1.  Francie 2289,13
2.  Chorvatsko 2166,01
3.  Španělsko 1177,38 4
4.  Belgie 933,50
5.  Argentina 904,13 2
6.  Spojené státy 776,87
7.  Srbsko 618,50 1
8.  Velká Británie 595,00 3
9.  Kanada 505,50 5
10.  Austrálie 499,75 1
vydán 25. listopadu 2019[19]
Poř. země body změna
11.  Itálie 498,50 1
12.  Německo 453,03 1
13.  Kazachstán 352,63 1
14.  Rusko 321,75 7
15.  Česko 283,75 2
16.  Rakousko 283,38
17.  Japonsko 277,50
18.  Švédsko 275,19 3
19.  Kolumbie 235,75 1
20.  Nizozemsko 228,75 1

Týmy na 1. místě žebříčku ITF

Na 1. místě žebříčku ITF od jeho zavedení v prosinci 2001 se vystřídalo osm týmů.[20]

Č. stát nástup odchod kol v jednom období kol celkem
1.  Austrálie 3. prosince 2001 10. února 2002 1 1
2.  Francie 11. února 2002 30. listopadu 2003 7 7
 Austrálie (2) 1. prosince 2003 11. dubna 2004 2 3
 Francie (2) 12. dubna 2004 26. září 2004 1 8
3.  Španělsko 27. září 2004 4. prosince 2005 5 5
4.  Chorvatsko 5. prosince 2005 3. prosince 2006 4 4
5.  Rusko 4. prosince 2006 12. července 2009 10 10
 Španělsko (2) 13. července 2009 7. dubna 2013 16 21
6.  Česko 8. dubna 2013 29. listopadu 2015 10 10
7.  Velká Británie 30. listopadu 2015 27. listopadu 2016 4 4
8.  Argentina[21] 28. listopadu 2016 26. listopadu 2017 4 4
 Francie (3) 27. listopadu 2017 úřadující 6 14
Aktualizováno k 5. březnu 2020,[19] tučně – rekordní hodnoty


Odkazy


Poznámky

  1. Titul byl kontumačně přisouzen Jihoafrické republice jelikož Indie odmítla přicestovat na finále do Jihoafrické republiky na protest proti politice apartheidu.

Reference

  1. a b 2020 Davis Cup Finals to be postponed until 2021 [online]. Daviscup.com, 26-06-2020 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online . (anglicky)
  2. a b c Davis Cup Format [online]. Davis Cup. Dostupné online .
  3. Španělé po osmi letech ovládli Davisův pohár, ve finále nového formátu porazili Kanadu [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-24 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online .
  4. a b c Radikální změna Davis Cupu schválena, vyvrcholí finálovým turnajem. iDNES.cz [online]. 2018-08-16 [cit. 2019-02-02]. Dostupné online .
  5. Stepanek leads Czech Republic to victory , Davis Cup Web, 18.11.2012
  6. Rakuten to Become New Global Partner for Davis Cup [online]. DavisCup.com, 2019-06-04 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online . (anglicky)
  7. DAVE SEMINARA: The Year the Davis Cup Felt Empty , NY Times, citováno 18. 11. 2013 (anglicky)
  8. a b Čeští tenisté slaví historický úspěch: triumf v Davis Cupu. iDNES.cz [online]. 2012-11-18 [cit. 2012-11-18]. Dostupné online .
  9. Czechs outlast Switzerland in epic [online]. daviscup.com, 2013-02-02 [cit. 2013-02-02]. Dostupné online .
  10. Davis Cup set for fifth set tiebreak in 2016 [online]. Davis Cup, 2015-09-26 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online . (anglicky)
  11. Great Britain Davis Cup Profile [online]. Davis Cup [cit. 2019-11-25]. Dostupné online . (anglicky)
  12. iDNES.cz, ČTK. Davis Cup se mění. Otestuje dvoudenní program a zápasy na dva sety. iDNES.cz [online]. 2017-10-06 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online .
  13. a b c iDNES.cz, ČTK. Radikální změna Davis Cupu schválena, vyvrcholí finálovým turnajem [online]. iDNES.cz, 2018-08-16 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online .
  14. a b c Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Chorvatsko podruhé vyhrálo Davis Cup, o triumfu rozhodl Čilič [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-25 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online .
  15. Davis Cup revamp plans get mixed response [online]. [cit. 2018-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-23. (anglicky)
  16. ITF delegates approve radical Davis Cup overhaul [online]. [cit. 2018-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-17. (anglicky)
  17. a b ITF introduces global format for Davis Cup Groups I and II [online]. Davis Cup, 2019-09-04 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online . (anglicky)
  18. iDNES.cz, ČTK. Davis Cup patří Argentině. Chorvatskou zkázu dokonal Delbonis. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online .
  19. a b Davis Cup Ranking [online]. Davis Cup [cit. 2019-11-26]. Dostupné online .
  20. Argentina on top after Davis Cup triumph [online]. Davis Cup, 2018-11-26 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online . (anglicky)
  21. Argentina on top of the world following historic Davis Cup triumph [online]. daviscup.com [cit. 2018-11-29]. Dostupné online . (anglicky)

Externí odkazy










Kategorie: Davis Cup | Tenisové týmové soutěže | Mezinárodní tenisová federace




Poslední aktualizace: 20.02.2021 12:07:01 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.