Dostřel


Dostřel je fyzikální veličina charakterizující (horizontální) vzdálenost, na kterou je určitá zbraň schopna dopravit daný projektil. Udává se v délkových jednotkách, nejčastěji v metrech (základní jednotka SI) a jeho násobcích, případně v anglosaských délkových jednotkách (yardy, míle).

Obsah

Výpočet


Níže je vzorec pro výpočet dostřelu pro případ, kdy místo výstřelu i místo dopadu leží v jedné horizontální rovině (ve fyzikální teorii také označován jako šikmý vrh), při zanedbání odporu vzduchu :

\({\displaystyle d={\frac {v^{2}}{g}}\sin 2\theta }\),

kde \({\displaystyle d}\) označuje dostřel, \({\displaystyle v}\) počáteční, neboli úsťovou rychlost střely, tj. rychlost střely poté, co na ni přestaly působit „pohonné“ síly uvolněné výstřelem (u palných zbraní se měří u ústí, proto rychlost úsťová), \({\displaystyle \theta }\) úhel mezi směrem výstřelu a podložkou (horizontální rovinou) a \({\displaystyle g}\) tíhové zrychlení (v našich zeměpisných šířkách přibližně 9,81 m.s−2).

Pro výstřel z nějaké výšky nad zemí (viz obrázek) platí:

\({\displaystyle d={\frac {v\cos {\theta }}{g}}\left(v\sin {\theta }+{\sqrt {(v\sin {\theta })^{2}+2gy_{0}}}\right)}\)

kde y0 je výška nad zemí, ze které se vystřelilo.

Reálnost


Tyto vzorce jsou pouze ilustrativní, protože v reálných podmínkách působí na projektil výrazné odporové síly. Tyto síly redukují tabulkový dostřel o 40–60 %[zdroj?] v závislosti zejména na rychlosti střely (větší rychlost znamená větší odpor) a aerodynamice projektilu.

Druhy dostřelů


Ve střelecké praxi se definuje více druhů dostřelů. Toto rozlišení je předmětem testových otázek při zkoušce odborné způsobilosti pro získání zbrojního průkazu.

Je tedy logické, že účinný dostřel je vždy menší než dostřel maximální.

V lovecké praxi se dále rozlišuje účinný dostřel podle dalších kritérií, kterými jsou rozptyl střelby a ranivý účinek. Rozptylový účinný dostřel je dán jednak technickými omezeními, ale i osobními dovednostmi střelce. Podle toho se rozlišuje: [2]

Tyto pohledy potom vymezují dálku střelby pro mysliveckou praxi.

Příklad hodnot účinných dostřelů v lovecké praxi

Pro lov vysoké zvěře kulovnicí a s vynecháním osobního vlivu konkrétního střelce jsou určeny tyto směrné hodnoty dostřelů: (předpokládá se jakostní zbraň a střelivo a dobrý střelec) [2]

Odkazy


Reference

  1. a b Soubor testových otázek ke zkoušce odborné způsobilosti pro žadatele o získání zbrojního průkazu. (po novele 8/2016)
  2. a b FAKTOR, Zdeněk; LANKAŠ, Karel. Rukověť loveckého střelectví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982. 280 s. 07-010-82. (česky)

Související články










Kategorie: Balistika | Vojenská terminologie | Střelné zbraně




Poslední aktualizace: 14.02.2022 02:15:16 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.