Frekvence - cs.LinkFang.org

Frekvence


Frekvence
Obecné
Název, značka Frekvence, f
Hlavní jednotka SI hertz
Značka hlavní jednotky SI Hz
Definiční vztah \({\displaystyle {f}={\frac {1}{T}}}\)
Dle transformace složek skalární
Zařazení v soustavě SI odvozená

Frekvence (též kmitočet)[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.

Obsah

Historie


Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík[2] pro počet kmitů vlny v čase.

Frekvence


Vztah k jiným veličinám


Mezi frekvencí \({\displaystyle f}\) a časovou periodou \({\displaystyle T}\) platí vztah

\({\displaystyle {f}={\frac {1}{T}}}\)

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

\({\displaystyle \omega =2\pi \ f={\frac {2\pi }{T}}}\)

Frekvence a délka vlny

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce \({\displaystyle \lambda ={\frac {v}{f}}=2\pi {\frac {v}{\omega }}}\), jednotky [m; m/s, Hz], kde \({\displaystyle v}\) je rychlost šíření vlnění v prostředí, \({\displaystyle \lambda }\) délka vlny a \({\displaystyle f}\) frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je \({\displaystyle v=c}\) rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání


Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.

Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).[4]

Odkazy


Reference

  1. ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas
  2. [1] „Slovo kmitočet nebylo zavedeno do literatury Strouhalem, nýbrž pochází od Jos. Durdíka, jenž ho užil dávno před tím v Rozpravách z oboru věd přírodních a ve Všeobecné estetice“
  3. NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.
  4. http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

Související články

Externí odkazy










Kategorie: Kinematika | Elektrotechnika | Fyzikální veličiny | Periodické děje




Poslední aktualizace: 19.02.2021 09:48:18 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.