GNU


GNU
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
Web www.gnu.org
Vyvíjí Free Software Foundation
Rodina OS Unix-like
Typ jádra mikrojádro (GNU Hurd) nebo monolitické (GNU Linux-libre, fork Linuxu)
Programovací jazyk různé (zejména
C a assembler)
Výchozí uživatelské rozhraní GNOME
Licence GNU GPL, GNU LGPL, GNU AGPL, GNU FDL, GNU FSDG[1][2]
Stav Aktivní

GNU (výslovnost [ɡnuː]IPA; anglicky také pakůň, odtud logo systému i projektu) je v tuto chvíli nekompletní počítačový svobodný operační systém projektu GNU. Jeho jméno je rekurzivní zkratka pro anglické GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylo dopsáno jeho oficiální jádro GNU Hurd ([ɡnuː ˈhəːd]), používá obvykle jádro Linux nebo Linux-libre, případně jádro OpenSolaris či další svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem společnosti Free Software Foundation (FSF). V roce 2013 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například známé linuxové jádro může být využito s GNU softwarem.

Obsah

Historie


27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[3][4] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[5] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.[6]

Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli „free“ (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli:

Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.[4]

Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing Systemem,[5] což byl raný operační systém napsaný v jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby minipočítače PDP-10, pro který byl napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[6][7] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[8] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[7]

S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX (výslovnost [tech], angl. [tek]) sázecí software, X Window System[4] a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd (oficiální jádro GNU).[9] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[10] vzdělávacími institucemi a neziskovými společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najmulo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[11][12]

Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions,[10] nyní součástí Red Hat.[13]

Komponenty


Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library(glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils), Bash shell[9][14] a GNOME[15] Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a macOS.[16]

Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako MS Windows[17] a macOS.[18] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[19]

V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[20]

Varianty GNU


Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.[21]

Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[22] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[23][24][25] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující linuxové jádro zejména gNewSense, Trisquel a Parabola GNU/Linux.[26] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core (GNU a jádro OpenSolaris) [27] a GNU-Darwin.[28]

Odkazy


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku GNU na anglické Wikipedii.

  1. Licenses [online]. Free Software Foundation, Inc, rev. 2016-11-18 [cit. 2018-01-22]. GNU Project. Dostupné online . (anglicky)
  2. Free Software Foundation, Inc, rev. 2018-01-01 [cit. 2018-01-22]. GNU Project. Dostupné online . (anglicky)
  3. Richard Stallman. new UNIX implementation [online]. 1983-09-27 [cit. 2018-01-23]. Net.unix-wizards. Dostupné online . (anglicky)
  4. a b c LAMBERT, Laura. The Internet: A Historical Encyclopedia. Biographies. Editor: Hilary Poole. Volume 1. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online . ISBN 1-85109-664-7. S. 215–216. (anglicky)
  5. a b HOLMEVIK, Jan Rune; BOGOST, Ian; ULMER, Gregory. Inter/vention: Free Play in the Age of Electracy. [s.l.]: MIT Press, březen 2012. Dostupné online . ISBN 978-0-262-01705-3. S. 69–71. (anglicky)
  6. a b The Free Software Movement and the Future of Freedom , ffzg.hr (anglicky)
  7. a b DIBONA, Chris; STONE, Mark; COOPER, Danese. Open Sources 2.0: The Continuing Evolution. [s.l.]: [s.n.], říjen 2005. Dostupné online . ISBN 9780596008024. S. 38–40. (anglicky)
  8. SEEBACH, Peter. Beginning Portable Shell Scripting: From Novice to Professional (Expert's Voice in Open Source). [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online . ISBN 9781430210436. S. 177–178. (anglicky)
  9. a b KERRISK, Michael. The Linux Programming Interface: A Linux and UNIX System Programming Handbook. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online . ISBN 9781593272203. S. 5–6. (anglicky)
  10. a b Open Sources: Voices from the Open Source Revolution. [s.l.]: O'Reilly & Associates, Inc., leden 1999. Dostupné online . ISBN 1-56592-582-3. (anglicky)
  11. BUXMANN, Peter; DIEFENBACH, Heiner; HESS, Thomas. The Software Industry. [s.l.]: [s.n.], 2012-09-30. Dostupné online . ISBN 9783642315091. S. 187–196. (anglicky)
  12. Practical UNIX and Internet Security, 3rd Edition. [s.l.]: O'Reilly & Associates, Inc., únor 2003. Dostupné online . ISBN 9781449310127. S. 18. (anglicky)
  13. SHANKLAND, Stephen. Red Hat buys software firm, shuffles CEO [online]. CBS Interactive Inc, 2002-01-02 [cit. 2018-01-23]. (Tech Industry). CNET. Dostupné online . (anglicky)
  14. MATTHEW, Neil; STONES, Richard. Beginning Linux Programming. [s.l.]: [s.n.], 2011-04-22. Dostupné online . ISBN 9781118058619. (anglicky)
  15. SOWE, Sulayman K; STAMELOS, Ioannis G; SAMOLADAS, Ioannis M. Emerging Free and Open Source Software Practices. [s.l.]: [s.n.], May 2007. Dostupné online . ISBN 9781599042107. S. 262–264. (anglicky)
  16. Linux: History and Introduction [online]. Buzzle.com, 1991-08-25 [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-11. (anglicky)
  17. MCCUNE, Mike. Integrating Linux and Windows. [s.l.]: [s.n.], prosinec 2000. 30 s. Dostupné online . ISBN 9780130306708. (anglicky)
  18. SOBELL, Mark G; SEEBACH, Peter. A Practical Guide To Unix For Mac Os X Users. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online . ISBN 9780131863330. S. 4. (anglicky)
  19. MILLER, Barton P; KOSKI, David; LEE, Cjin Pheow; MAGANTY, Vivekananda; MURTHY, Ravi; NATARAJAN, Ajitkumar; STEIDL, Jeff. Fuzz Revisited: A Re-examination of the Reliability of UNIX Utilities and Services [ps]. Computer Sciences Department, University of Wisconsin, 1995-10 [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
  20. Statistics [Savannah] [online]. Free Software Foundation, Inc, 2011-02-13 [cit. 2018-01-23]. Powered by Savane 3.1-cleanup1. Dostupné online . (anglicky)
  21. GNU Linux-libre [online]. Free Software Foundation, Inc, 2012-12-17 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online . (anglicky)
  22. KAVANAGH, Paul. Open Source Software: Implementation And Management. [s.l.]: [s.n.], 2004-07-26. Dostupné online . ISBN 9781555583200. S. 129. (anglicky)
  23. Linux is a GNU system and the DWARF support [online]. 1994-09-05 [cit. 2018-01-23]. Comp.os.linux.misc. Dostupné online . (anglicky)
  24. PROFFITT, Brian. Debian GNU/Linux seeks alignment with Free Software Foundation [online]. IDG Communications, Inc, 2012-07-12 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online . (anglicky)
  25. 1.1. Linux or GNU/Linux, that is the question. [online]. [cit. 2018-01-23]. Tldp.org. Dostupné online . (anglicky)
  26. List of Free GNU/Linux Distributions [online]. Free Software Foundation, rev. 2017-12-22 [cit. 2018-01-23]. GNU Project. Dostupné online . (anglicky)
  27. SOLTER, Nicholas A; JELINEK, Jerry; MINER, David. [s.l.]: [s.n.], 2011-03-21. Dostupné online . ISBN 9781118080313. (anglicky)
  28. The GNU-Darwin Distribution [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online . (anglicky)

Související články

Externí odkazy










Kategorie: GNU | Unix | Rodiny operačních systémů | Svobodné operační systémy




Poslední aktualizace: 20.02.2021 12:10:47 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.