Hubert Hurkacz


Hubert Hurkacz
Hubert Hurkacz na French Open 2019
PřezdívkaHubi[1]
Stát Polsko
Datum narození11. února 1997 (24 let)[1]
Místo narozeníVratislav, Polsko[1]
BydlištěVratislav, Polsko[1]
Výška196 cm[1]
Váha81 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 110 734 USD
Dvouhra
Poměr zápasů48–55
Tituly3 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění16. místo (5. dubna 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open2. kolo (2018, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů10–20
Tituly1 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění70. místo (5. dubna 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020)
French Open2. kolo (2020)
US Open1. kolo (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. dubna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Hurkacz (* 11. února 1997 Vratislav) je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál tři turnaje ve dvouhře, včetně Miami Open 2021, a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2021 na 16. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci téhož roku na 70. místě. Trénuje ho Craig Boynton.[1]

V juniorském tenise odešel poražen se Slovákem Alexem Molčanovem z finále čtyřhry Australian Open 2015, když nestačili na australskou dvojici Jake Delaney a Marc Polmans.

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 prvním kolem Světové skupiny proti Argentině, v němž prohrál s Leonardem Mayerem a porazil Renza Oliva. Pozdější šampioni Argentinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–8 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Obsah

Tenisová kariéra


V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2014, když na turnaji ve vratislavské Ślęze postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl krajanu Janovi Zieliňskému.[2] O rok později na turnaji vybojoval první trofej po finálové výhře nad Čechem Robinem Staňkem. Premiérový titul na challengerech si odvezl z Poznań Open, kde v červnu 2018 přehrál ve finále japonského hráče Tara Daniela. Druhý a třetí turnajový triumf přidal na brestském challengeru 2018 a v Canbeře 2019. V prvním případě zdolal v boji o titul Litevce Ričardase Berankise a ve druhém Bělorusa Ilju Ivašku.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém Gazprom Hungarian Open 2018 v Budapešti. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s italským kvalifikantem Lorenzem Sonegem.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Western & Southern Open 2018 v Cincinnati, kde prošel kvalifikačním sítem. V prvním kole singlové soutěže jej vyřadil Maďar Márton Fucsovics až v tiebreaku závěrečné sady. Do prvního čtvrtfinále se probojoval na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells po vítězství nad kanadským tenistou Denisem Shapovalovem, než jej zastavila světová čtyřka Roger Federer. Hráče elitní světové desítky premiérově porazil ve druhém kole Dubai Tennis Championships 2019, kde na jeho raketě dohrál šestý muž světa Kei Nišikori. V téže fázi Miami Open 2019 vyřadil světovou čtyřku Dominica Thiema.[1][2]

V roce 2018 si zajistil účast na závěrečné události pro nejvýše postavené hráče do 21 let, Next Generation ATP Finals v Miláně, na němž nepostoupil ze základní skupiny.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole vyřadil Američana Tennyse Sandgrena. Jednalo se o jeho vůbec první vyhraný zápas na túře ATP. Následně však nenašel recept na Chorvata Marina Čiliće.[1][2]

Premiérovou trofej v rámci túry ATP si odvezl ze srpnového Winston-Salem Open 2019, kde ve finále zdolal francouzskou turnajovou jedničku Benoîta Paireho po třísetovém průběhu. Stal se tak prvním polským vítězem dvouhry v této úrovni profesionálního tenisu od Wojciecha Fibaka a jeho triumfu v Chicagu 1982 na tehdejším okruhu WCT.[4]

Finále na okruhu ATP Tour


Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 Č; 1–0 Č)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–0 D)
Tituly dle povrchu
tvrdý (3–0 D; 1–0 Č)
antuka (0–0)
tráva (0–0)
Tituly dle místa
venku (3–0 D)
hala (1–0 Č)

Dvouhra: 3 (3–0)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 24. srpna 2019 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Benoît Paire 6–3, 3–6, 6–3
Vítěz 2. 13. ledna 2021 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Sebastian Korda 6–3, 6–3
Vítěz 3. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý Jannik Sinner 7–6(7–4), 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie tvrdý (h) Félix Auger-Aliassime Mate Pavić
Bruno Soares
6–7(3–7), 7–6(9–7), [10–2]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures


Legenda
Challengery (3–2 D; 0–0 Č)
Futures (2–2 D; 3–4 Č)

Dvouhra: 9 (5–4)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. září 2015 Ślęza, Polsko antuka Robin Staněk 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 1. říjen 2015 Oliveira de Azeméis, Portugalsko antuka Pablo Vivero González 6–3, 5–7, 3–6
Finalista 2. květen 2016 Jablonec nad Nisou, Česko antuka Marek Michalička 6–3, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 2. duben 2017 Lisabon, Portugalsko tvrdý João Domingues 7–5, 6–1
Finalista 1. listopad 2017 Šen-čen, Čína tvrdý Radu Albot 6–7(6–8), 7–6(7–3), 4–6
Finalista 1. březen 2018 Ču-chaj, Čína tvrdý Alex Bolt 7–5, 6–7(4–7), 2–6
Vítěz 1. červen 2018 Poznań, Polsko antuka Taró Daniel 6–1, 6–1
Vítěz 2. říjen 2018 Brest, Francie tvrdý (h) Ričardas Berankis 7–5, 6–1
Vítěz 3. leden 2019 Canberra, Austrálie tvrdý Ilja Ivaška 6–4, 4–6, 6–2

Čtyřhra (3 tituly)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. listopad 2016 Leimen, Německo tvrdý (h) Aleksander Charpantidis Marvin Möller
Tim Rühl
6–1, 6–3
2. duben 2017 Dauhá Katar tvrdý Milos Sekulic Anderson Reed
Sem Verbeek
1–6, 3–3skreč
3. srpen 2017 Bydhošť, Polsko antuka Michał Dembek Karol Drzewiecki
Maciej Smoła
6–2, 6–7(9–11), [10–6]

Finále na juniorce Grand Slamu


Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2015 Australian Open tvrdý Alex Molčan Jake Delaney
Marc Polmans
6–0, 2–6, [8–10]

Odkazy


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Hurkacz na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Hubert Hurkacz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 18. prosince 20189
  2. a b c d e Hubert Hurkacz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 18. prosince 2018
  3. Hubert Hurkacz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 24. května 2019
  4. Hurkacz Lifts Maiden Trophy In Winston-Salem [online]. ATP Tour, 24-08-2019 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online . (anglicky)

Externí odkazy










Kategorie: Polští tenisté | Narození 1997 | Narození 11. února | Narození ve Vratislavi




Poslední aktualizace: 12.06.2021 12:32:48 CEST

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.