Karen Chačanov


Karen Chačanov
Карен Хачанов
Karen Chačanov ve Wimbledonu 2017
PřezdívkaDjan[1]
Stát Rusko
Datum narození21. května 1996 (25 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko[1]
BydlištěMoskva, Rusko[1]
Výška198 cm[1]
Váha87 kg[1]
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 944 315 USD
Dvouhra
Poměr zápasů148–117
Tituly4 ATP, 2 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění8. místo (15. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2018)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon4. kolo (2018)
US Open3. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů35–52
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění64. místo (21. května 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open2. kolo (2017)
US Open3. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. listopadu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karen Chačanov, rusky: Карен Абгарович Хачанов, Karen Abgarovič Chačanov, (* 21. května 1996 Moskva) je ruský profesionální tenista arménského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje včetně Paris Masters 2018. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 8. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 64. místě. Trénuje ho Vedran Martić. Dříve tuto roli plnil bývalý španělský tenista Galo Blanco.[1]

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 semifinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrál první dvouhru nad Deanem O'Brianem. přispěl tak k vítězství Rusů 5:0 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 4–4 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[3]

V ruském týmu se zúčastnil po boku Anastasije Pavljučenkovové Hopmanova poháru 2018, s níž obsadil třetí místo základní skupiny.

Obsah

Tenisová kariéra


V červenci 2013 se stal mistrem Evropy v kategorii 18letých.[1]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v březnu 2012, když v Ťumeni prošel kvalifikací. V úvodním kole však podlehl Alexeji Vatutinovi, když mu odebral jen tři gamy.[2] Premiérový singlový titul na challengerech ATP vybojoval na istanbulském Amex-Istanbul Challengeru 2015, kde ve finále přehrál ukrajinského 53. hráče žebříčku Sergije Stachovského ve třech setech. Druhou trofej přidal na květnovém Samarkand Challengeru 2016 v uzbeckém Samarkandu po vítězství nad španělským tenistou Rubénem Ramírezem Hidalgem.[1]

Ve věku 17 let a 157 dní se stal nejmladším ruským tenistou, jenž vstoupil do profesionálního tenisu (v sezóně 2013), čímž překonal věkový rekord Michaila Južného.[4] Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval po obdržení divoké karty na zářijovém St. Petersburg Open 2013, kde také dosáhl první kariérní výhry. Na úvod vyřadil Rumuna Victora Hănesca, aby poté nestačil na sedmého nasazeného Lukáše Rosola. O čtrnáct dní později postoupil do premiérového čtvrtfinále, když na moskevském Kremlin Cupu 2013 zdolal srbskou turnajovou trojku Janka Tipsareviće. Následně nenašel recept na Chorvata Iva Karloviće.[1]

Hráče z elitní dvacítky žebříčku poprvé porazil na antukovém Barcelona Open Banco Sabadell 2016, kde z pozice kvalifikanta ve druhém kole vyřadil španělskou turnajovou pětku a světovou sedmnáctku Roberta Bautistu Aguta, aby v zápětí skončil na raketě Ukrajince Alexandra Dolgopolova. V rámci série ATP Masters debutoval na březnovém Sony Open Tennis 2014 v Key Byscaine, kam získal divokou kartu. Po třísetovém průběhu odešel poražen od Španěla Daniela Gimeno-Travera. Do první stovky světové klasifikace premiérově pronikl 6. června 2016, když si zajistil semifinálovou účast na prostějovském challengeru UniCredit Czech Open 2016.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V první fázi vyřadil italského kvalifikanta Thomase Fabbiana, aby následně skončil na raketě Japonce Keie Nišikoriho.[1]

První finále na okruhu ATP Tour si zahrál na premiérovém ročníku zářijového Chengdu Open 2016 v čínském Čcheng-tu, v němž za 2.40 hodin zdolal španělskou turnajovou pětku Alberta Ramose-Viñolase po třísetovém průběhu. Získal tak první trofej, když do té doby na turnajích nikdy nepřešel přes čtvrtfinálovou fázi. Během turnaje mu patřila 101. pozice žebříčku ATP, čímž se v probíhající sezóně stal třetím šampionem události ATP mimo elitní stovku. Bodový zisk mu zajistil posun na kariérní maximum, když mu ve vydání z 3. října 216 patřila 55. příčka.[5] Premiérovou trofej v sérii Masters si odvezl z pařížského Rolex Paris Masters 2018, kde postupně vyřadil čtyři hráče elitní světové desítky, Johna Isnera, Alexandra Zvereva, Dominica Thiema a srbskou světovou dvojku ve finále. V něm ukončil 22zápasovou neporazitelnost Novaka Djokoviće po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul o sedm míst výše, na nové kariérní maximum, když mu ve vydání z 5. listopadu 2018 patřila 11. příčka. Ta mu zajistila druhé náhradnické místo na navazujícím Turnaji mistrů.[6]

Finále na okruhu ATP Tour


Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D, 0–2 Č)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (3–0 D)

Dvouhra: 4 (4–0)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 2. října 2016 Čcheng-tu, ČLR tvrdý Albert Ramos-Viñolas 6–7(4–7), 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 2. 25. února 2018 Marseille, Francie tvrdý (h) Lucas Pouille 7–5, 3–6, 7–5
Vítěz 3. 21. října 2018 Moskva, Rusko tvrdý (h) Adrian Mannarino 6–2, 6–2
Vítěz 4. 4. listopadu 2018 Paříž, Francie tvrdý (h) Novak Djoković 7–5, 6–4

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý Andrej Rubljov Bob Bryan
Mike Bryan
6–4, 6–7(5–7), [4–10]
Finalista 2. 3. listopadu 2019 Paříž, Francie tvrdý (h) Andrej Rubljov Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut
4–6, 1–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures


Legenda
Challengery (2–1 D)
Futures (5–0 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 8 (7–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 25. srpna 2014 Kao-siung, Tchaj-wan tvrdý Sriram Balaji 6–7(4–7), 6–4, 6–3
Vítěz 2. 8. září 2014 Mylhúzy, Francie tvrdý (h) David Guez 6–2, 6–0
Vítěz 3. 2. března 2015 Lille, Francie tvrdý (h) Rudy Coco 6–1, 6–4
Vítěz 4. 9. března 2015 Balma, Francie tvrdý (h) Fabien Reboul 6–4, 6–1
Vítěz 5. 19. dubna 2015 Buchara, Uzbekistán tvrdý Dzmitryj Žyrmont 7–5, 4–6, 6–3
Vítěz 6. 20. září 2015 Istanbul, Turecko tvrdý Sergij Stachovskij 4–6, 6–4, 6–3
Finalista 1. 13. března 2016 Jönköping, Švédsko tvrdý (h) Andrej Golubjev 6–7(9–11), 7–6(7–5), 7–6(7–4)
Vítěz 7. 14. května 2016 Samarkand, Uzbekistán antuka Rubén Ramírez Hidalgo 6–1, 6–7(6–8), 6–1

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 8. září 2014 Mylhúzy, Francie tvrdý (h) Daniil Medveděv Olivier Charroin
Elie Rousset
7–6(7–5), 4–6, [10–7]

Odkazy


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karen Khachanov na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Karen Chačanov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. listopadu 2019
  2. a b Karen Chačanov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. listopadu 2019
  3. Karen Chačanov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 24. října 2018
  4. Юношескую ракетку используем по медицинским показаниям [online]. Gazeta.ru, 26-11-2013 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online . (rusky)
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Chengdu: Dvacetiletý Rus Chačanov poprvé vyhrál turnaj ATP [online]. Tenisportal.cz, 2016-10-02 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online .
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Chačanov zastavil Djokoviče, neprohrál ani čtvrté finále a má první titul z Masters! [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-04 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online .

Externí odkazy










Kategorie: Ruští tenisté | Narození 1996 | Narození 21. května | Narození v Moskvě




Poslední aktualizace: 13.06.2021 03:09:16 CEST

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.