Kodaň - cs.LinkFang.org

Kodaň


Kodaň
København
zleva: palác Christiansborg, Frederiks Kirke, zábavní park Tivoli a přístav Nyhavn

znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1-91 m n. m.
Časové pásmo UTC+1
Stát Dánsko
region Hovedstaden
komuna Københavns
Administrativní dělení 15 čtvrtí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 86,2 km²
Počet obyvatel 602 481 (2017)[1]
Hustota zalidnění 6 989,3 obyv./km²
Správa
Starosta Frank Jensen (SD)
Vznik 1167
Oficiální web www.kk.dk
Adresa obecního úřadu Rådhuspladsen
København
PSČ 1000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kodaň (dánsky København, výslovnost: [kʰøb̥ənˈhaʊ̯ˀn]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager. Žije zde přibližně 602 tisíc[1] obyvatel, v celé městské aglomeraci přes jeden milion. Kodaň je sídlem dánské královny.

První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je mostem přes Øresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.

Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli a Nová glyptotéka Carlsbergu. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.

Obsah

Etymologie


Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia.[2] Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy.[3][4]

Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.

Jméno města nese asteroid (13586) Copenhagen a latinským názvem města Hafnia byl pojmenován chemický prvek Hafnium.

Historie


Prvotní osídlení a středověk

Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem 4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti.[5] Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v 11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešního Højbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.[6]

Ve 12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi. Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Roskilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píše Saxo Grammaticus jako o Portus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedy Køpmannæhafn.[5] Papež Urban III. nazval město v dopise z roku 1186 jako Hafn,[7] zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.[5]

Geografie


Rozvoj města

Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje i Stan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km² a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.

V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.

Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973 ropný šok.

Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Nová předměstí se soustředí v okolí těchto linek.

Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protože suburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.

Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace.

Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5 krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.

Podnebí


Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální Evropě, ale přichází o týden později. Bouřky bývají vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu s tlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33.8 °C a nejnižší naměřená teplota-24.2 °C

Kodaň – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 7 8 12 18 23 24 26 26 20 16 12 8 26
Průměrné denní maximum [°C] 3 3 6 12 16 19 21 21 17 11 7 3 11,6
Průměrná teplota [°C] 1 0,5 3 8 12 15 17,5 17,5 13 8,5 5 1 8,5
Průměrné denní minimum [°C] −1 −2 0 4 8 11 14 14 9 6 3 −1 5,4
Nejnižší teplota [°C] −7 −7 −5 −1 3 8 10 8 5 0 −4 −7 −7
Průměrné srážky [mm] 46 30 39 34 50 64 61 70 62 59 53 50 618
Zdroj 1: [8]
Zdroj 2: [9]

Správa a politika


Doprava

Jakožto největší dánský přístav má Kodaň lodní spojení se Švédskem, Norskem, Německem, Polskem i Spojeným královstvím. Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největší skandinávské letiště – mezinárodní letiště Kastrup. Naopak Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což umožňuje železniční a silniční dopravu. V Kodani se rovněž nachází metro. Jsou zde dvě linky velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. V plánu je jeho další rozšíření o okružní linky M3 a M4. Hlavním nádražím je København H.

V Kodani je velmi populární městská cyklistika, do práce nebo do školy na jízdním kole cestuje 45 % obyvatel, hromadnou dopravou 27 %, autem 23 % a zbylých 5 % pěšky.[10] Mezi rokem 2000 až rokem 2017 narostl objem cyklistiky o téměř 70 %. To se stalo především díky budování lepší infrastruktury[11] a také ubírání parkovacích kapacit pro auta.

Partnerská města


Odkazy


Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků København na dánské Wikipedii, Copenhagen na anglické Wikipedii a History of Copenhagen na anglické Wikipedii.

  1. a b 2017. Dostupné online .
  2. NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Historie og Beskrivelse I. [s.l.]: [s.n.], 1877. Dostupné online . Kapitola Kjøbenhavn i Middelalderen. (dánsky)
  3. HEVESY, G. The Discovery and Properties of Hafnium. Chemical Reviews. 1925, roč. 2, s. 1. DOI:10.1021/cr60005a001 . (anglicky)
  4. SCERRI, Eric R. Prediction of the nature of hafnium from chemistry, Bohr's theory and quantum theory. Annals of Science. 1994, roč. 51, s. 137. DOI:10.1080/00033799400200161 . (anglicky)
  5. a b c SKAARUP, Bi; JENSEN, Johan R. M. Arkæologien i metroens spor — The archaeology in the tracks of the metro. Kodaň: The Orestad Development Corporation and Copenhagen City Museum, 2002. ISBN 87-90143-15-9. S. 14, 15. (dánsky, anglicky)
  6. SKAARUP, Bi. Strandenge og kystlinien i den ældste tid. 1999. V knize: Historiske Meddelelser om København 1999. Příprava vydání Gautier E., Skaarup B., Gabrielsen K., Kristiansen M., Ejlersen T. Kodaň: Københavns Kommune, 1999. ISBN 87-89457-13-7. S. 80. (dánsky)
  7. NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Diplomatarium. Kodaň: Thiele, 1872. Dostupné online . Kapitola Dopis papeže Urbana III. (dánsky, latinsky)
  8. Nejvyšší a nejnižšší teplota v roce
  9. Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.
  10. Kodaň zaplnili cyklisté. Zácpy mají vyřešit elektronické cedule. Deník.cz. 2017-06-01. Dostupné online [cit. 2018-09-15]. (česky)
  11. Kodaň má už víc jízdních kol než aut. Radio Wave. 2016-11-30. Dostupné online [cit. 2018-09-15]. (česky)
  12. Copenhagen and Beijing Become Sister Cities [online]. Københavns Kommune, 26 June 2012 [cit. 2014-01-23]. Dostupné online . (anglicky)
  13. Les pactes d'amitié et de coopération [online]. Mairie de Paris [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2007. (French)
  14. a b Copenhagen key facts [online]. engineering-timelines.com [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 September 2015. (anglicky)

Externí odkazy










Kategorie: Kodaň | Hlavní města v Evropě | Evropská hlavní města kultury | Přístavní města v Dánsku | Univerzitní města | Přístavní města Baltského moře | Města v Hovedstadenu




Poslední aktualizace: 20.02.2021 12:02:01 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.