| eon | éra | perioda | p | d |
|---|---|---|---|---|
| fanerozoikum | kenozoikum | kvartér (čtvrtohory) |
3 | 3 |
| neogén | 23 | 20 | ||
| paleogén | 66 | 43 | ||
| mezozoikum (druhohory) |
křída | 145 | 79 | |
| jura | 201 | 56 | ||
| trias | 252 | 51 | ||
| paleozoikum (prvohory) |
perm | 299 | 47 | |
| karbon | 359 | 60 | ||
| devon | 419 | 60 | ||
| silur | 443 | 24 | ||
| ordovik | 485 | 42 | ||
| kambrium | 541 | 56 | ||
| proterozoikum (starohory) | 2500 | 1959 | ||
| archaikum (prahory) | 4000 | 1500 | ||
| hadaikum | 4600 | 600 | ||
Kryogén (anglicky Cryogenian) je geologické období spadající pod neoproterozoikum. Začalo před 720 miliony a skončilo před 635 miliony lety.[1] Mezinárodní stratigrafická komise schválila v roce 1990 název období, který je odvozen od řeckých slov κρύος (mráz) a γένεσις (zrození). V tomto období došlo ke dvěma největším zaledněním v historii planety Země – sturtovské před 720–660 miliony lety a marinovské před 650–635 miliony lety – někteří vědci dokonce soudí, že led tehdy pokrýval veškerý zemský povrch (teorie sněhové koule).[2] Během kryogénu došlo k rozpadu superkontinentu Rodinie, z této doby také pochází impaktní kráter Strangways v severní Austrálii. Z tehdejších životních forem jsou známy krytenky a houbovci. Před kryogénem dopadlo velké množství spršky asteroidů.[3] Po kryogénu následovala ediakara, kdy vzestup teplot vedl k prudkému urychlení evoluce.
.
Kategorie: Proterozoikum | Geologické periody
