Nadmořská výška


Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém). Udává se v metrech nad mořem (m n. m.). Jelikož je první písmeno m ve zkratce označení jednotky SI, píše se bez tečky. V anglosaském prostředí se nadmořská výška také udává ve stopách nad mořem (zkr. FAMSL = feet above mean sea level).

Rozdíl nadmořských výšek dvou bodů se nazývá převýšení.

Nadmořská výška může nabývat hodnot kladných (vzdálenost od referenční hladiny ve směru od středu Země) i záporných (vzdálenost směrem ke středu Země). Místa na souši se zápornou nadmořskou výškou se nazývají prolákliny.

Obsah

Hladina moře


Výška střední hladiny moře se stanoví dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivů a odlivů v určitém místě na pobřeží. Od takto získaného bodu se měří nadmořské výšky (absolutní výšky) dalších bodů zemského povrchu přesnou nivelací.

Nadmořské výšky v České republice jsou udávány vůči hladině Baltu po vyrovnání. Až do roku 1955 v tehdejším Československu, a před tím v celém Rakousku-Uhersku, byl používán tzv. výškový systém jadranský, jehož základ tvořila střední hladina Jaderského moře v Terstu, která je oproti baltskému systému asi o 0,46 m výše.

V současnosti všeobecně používaný globální družicový polohový systém pro určování polohy na zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočteného elipsoidu WGS 84, který se může od střední hladiny moře (resp. od geoidu) lišit i o 100 metrů. Geodetická výška je pak vzdálenost bodu od elipsoidu měřená na kolmici k elipsoidu.[1] V letectví se ve vzdušném prostoru určuje nadmořská výška tlakoměrem či přímo výška nad zemí.

Značení na mapě


Na mapách se nadmořská výška značí pomocí vrstevnic a kót význačných bodů. Obdobně se pomocí vrstevnic značí i nadmořská výška nezatopených míst pod úrovní mořské hladiny (proláklin) a její hodnota se uvádí jako záporné číslo.

Druhým systémem značení nadmořské výšky je barevná hypsometrie, tj. vyjadřování výškopisu pomocí barevných odstínů. Nejčastější vyjádření bývá: zelená – nížiny, žlutá – vysočiny, hnědá – hory, může být ale i jiné. V topografických mapách se oba systémy často kombinují.

Nejvyšší/nejnižší místa


Kármánova hranice


Existuje tzv. Kármánova hranice, která (ve zjednodušeném slova smyslu) odděluje atmosféru od vesmírného prostoru – je stanovena na 100 km. Do této hranice se ještě mluví o nadmořské výšce, nad tuto hranici o vzdálenosti (od planety Země). [zdroj?]

Reference


  1. Terminologický slovník [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, oddělení geomatiky [cit. 2018-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-18.

Související články


Externí odkazy











Kategorie: Topografie | Země | Zeměpisné souřadnice




Poslední aktualizace: 20.02.2021 01:29:32 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.