Orloj


Orloj (z lat. horologium, hodiny, a ital. orologio) jsou středověké mechanické, nejčastěji věžní hodiny, později doplňované dalšími zařízeními ukazujícími různé časové údaje.[1] Orloje někdy bývají vybaveny též mechanismy, které ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. V tomto smyslu lze orloj považovat za předchůdce planetária.

Obsah

Historie


Podobná konstrukce s ozubenými koly je známa už z antiky (Mechanismus z Antikythéry), ovšem bez vlastního pohybu. Po vynálezu mechanických hodin koncem 13. století zkonstruoval první orloj (astrarium) Giovanni de Dondi v Padově v letech 13481364. Orloje patřily na přelomu středověku a novověku k vrcholným produktům soudobé astronomie, matematiky a mechaniky. Většinou ukazovaly jen polohy Slunce a Měsíce, i když Dondiho Astrarium prý ukazovalo i další planety.

Konstrukce


Středověké orloje mají běžný hodinový stroj s lihýřem a pohonem závažím. Od hlavního hodinového hřídele se ozubeným převodem odvozují další (pomalejší) pohyby zvířetníku a Měsíce. Hlavní rozdíl je v uspořádání ciferníku. Některé orloje (Benátky, Brescia, Wells aj.) měly 24hodinový ciferník s hodinovou ručkou, pohyb Měsíce znázorňovala buď další ručka, nebo se fáze Měsíce ukazovaly mimo ciferník. Zvířetník byl na pohyblivém mezikruží ciferníku. Jiné orloje (Bern, Lund, Praha, Rostock aj.) užívaly konstrukci astrolábu s excentrickým zvířetníkem a symboly Slunce a Měsíce, které se na příslušných ručkách posouvají. Orloj tak ukazuje i jejich výšku nad obzorem, případně tzv. babylonský čas.[2]

Orloje v České republice


Jeden z nejznámějších a nejlépe zachovaných je Staroměstský orloj umístěný na věži Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze. Byl zkonstruován v roce 1410 a dále upravován a rozšiřován, mj. jeho domnělým tvůrcem, orlojníkem mistrem Hanušem. Skutečného autora orloje, Mikuláše z Kadaně, připomíná v jeho rodišti nefunkční replika astronomické části orloje.

Jediným heliocentrickým orlojem v Česku je Olomoucký orloj, postavený v 15. století a kompletně přestavěný v padesátých letech 20. století v duchu socialistického realismu.

Třetím největším orlojem v Česku je Chmelový orloj v Žatci, součást komplexu Chrámu chmele a piva, spuštěný v srpnu 2010.

Menší novodobé orloje se nacházejí na Nové radnici v Prostějově a na radnici v Litomyšli. Za orloj lze považovat také hodiny v Uherském Brodě, ukazující fáze Měsíce a obdobný hodinový stroj s poskakujícími kozlíky na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Orloj v Kryštofově Údolí, inspirovaný pražským orlojem, původně nebyl orlojem v pravém slova smyslu; později byl rozšířen o zobrazení fází Měsíce a znamení zvěrokruhu. Za orloj je také nepřesně označován brněnský hodinový stroj sestrojený roku 2010. Za skromný orloj by se také daly považovat astronomické hodiny u hvězdárny v Třebíči, postavené v roce 2017.[3] Roku 2020 si postavil orloj na svém pozemku na Točné (součást Prahy 12) Jiří Havlíček.

Orloje v dalších zemích Evropy


Významné historické orloje

Stolní orloje se zhotovovaly od konce 16. století, prosluli jimi němečtí hodináři v Augsburgu a Drážďanech.

Repliky a novodobé orloje

̈* Mnichov - na budově muzea (1935)

Odkazy


Reference

  1. Orloj. In: PETRÁČKOVÁ, Věra, et al. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1995. Díl II. L–Ž. S. 549.
  2. Zdeněk Horský, Staroměstský orloj. Praha: Panorama 1988.
  3. MAHEL, Luděk. Astronomické hodiny u hvězdárny v Třebíči ukazují nejen přesný čas. trebicsky.denik.cz. 2018-01-23. Dostupné online [cit. 2019-05-09]. (česky)

Související články

Externí odkazy










Kategorie: Hodiny | Orloje




Poslední aktualizace: 12.06.2021 08:40:09 CEST

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.