Projektil


Na tento článek je přesměrováno heslo kulka. O dalších významech pojednává článek Kulka (rozcestník).

Projektil neboli střela je předmět vystřelený ze střelné zbraně určený k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu.[1]

Dříve byla střela samostatný prvek který spolu s ucpávkou utěsňoval prachovou náplň v hlavni. U moderních palných zbraní je střela částí náboje. Je zasazena do hrdla nábojnice a působí jako zátka při hoření střelného prachu.

Obsah

Dělení střel a střeliva


Z pohledu určení střely a požadavků na její účinek jsou vyvinuty různé konstrukce střel. Základní rozdělení střeliva lze je možné udělat podle oblasti použití. [2]

Další možné dělení střeliva vycházející ze zákona o zbraních závisí na střele:

Jednotná střela
Těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.
Hromadná střela
Těleso nebo látka ve skupenství tuhém, kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí.

Do skupiny jednotných střel lze přiřadit další podskupiny

K hromadným střelám lze přiřadit i plynové střely pro expanzní zbraně. Střela je vytvořena například z krystalické chemikálie, která se při výstřelku mění na plyn emitovaný ve směru cíle.

Jednotné a hromadné střely podle zbraní


U historických zbraní se používaly jednotné střely i do hladkých hlavní. V současnosti je jednotná střela používána obvykle do zbraní s drážkovaným vývrtem hlavně. Hromadná střela (tzv. brokové střelivo) do zbraní s hladkým vývrtem hlavně. Méně často se vyrábějí a používají i brokové náboje pro použití ve zbraních s drážkovaným vývrtem. Dále některé speciální vojenské náboje (střely pro strážní službu a střelivo duplex) používají střelu vyhovující definici hromadné střely. A pro brokovnice jsou vyráběny náboje s jednotnými střelami.

Ráž (Ráže) střel


U jednotných střel je ráže smluvní číslo, které přibližně vyjadřuje průměr střely. Střely stejné ráže mohou být částí různých nábojů. Pojem ráže u nábojů a zbraní má širší význam a může kromě průměru zahrnovat i jiné údaje popisující další vlastnosti střeliva nebo zbraně.


Střely pro palné hlavňové zbraně s drážkovým vývrtem


Zavedení drážkovaných hlavní a bezdýmných prachů znamenaly významný pokrok. Tím došlo k nárůstu rychlosti střel.

Vývoj tvaru střel

Střela, zastaralý název kulka, odkazoval na její původně většinou kulový tvar. Tvar koule bývá dnes naprosto výjimečný i když je možné se s ním setkat např. u vzduchovek či v hromadné střele do brokovnice, tzv. brok). Název kulka bývá českou střeleckou veřejností odmítán a kritizován jako neodborný, velmi často s humorným rčením "kulky má pes". Střely získávaly postupně podlouhlý tvar. Výhoda tohoto tvaru jsou lepší aerodynamické a balistické vlastnosti. Nejčastějšími tvary střel jsou protáhlé válce s tupou, půlkulovitou, kuželovitou nebo ogivální špičkou. Růst rychlosti střel a požadavek na velký dostřel (a tedy menší aerodynamický odpor) vedl k zašpičatění střel v přední části a také přidání aerodynamického kužele v zadní části. Střela s aerodynamickou úpravou na obou stranách se nazývá biogivální. Tvary střel se liší podle účelu a toho, v jaké zbrani se používají. U zbraní určených pro střelbu na kratší vzdálenosti není třeba dbát tolik na nízký odpor vzduchu jako je tomu u zbraní pro střelbu na dlouhé vzdálenosti.

Střely do předovek

Zavedení drážek do vývrtu hlavně bylo velkým pokrokem a zvýšilo výrazně přesnost střelby. Drážkování bylo známé a používané už v době kdy převládaly předovky. Tím vznikly specifické požadavky na střely. Střela musela být těsná tak, aby se zařízla do drážek vývrtu a zároveň bylo nutné nabít střelu skze celou délku hlavně. Takto vzniklý problém se řešil několika způsoby. Jedním ze způsobů bylo deformování střely pomocí nabijáku. Za tímto účelem byl u některých konstrukcí ve dnu nábojové komory umístěn trn, který pomohl střelu roztahovat. Dále vznikly střely s předem vyrobenými výstupky, které zapadaly do drážek hlavně. Tyto střely bylo nutno už při nabíjení nasunout připravenými výstupky do stážek hlavně. Podobným, ale mírně změněným principem principem byla změna příčného průřezu střely tak aby nebyl kruhový. Tento profil byl následně stočen do sřroubovice. Vývrt hlavně měl v průřezu profil střely opět po délce hlavně spirálovitě zatočený do šroubovice. Tento profil dodal střele rotaci podobně jako drážky. Známou konstrukcí na tomto principu byla například puška Whitworth, u které měla střela průřez šestihranu.

Posledním používaným způsobem bylo utěsnění střely ke kterému došlo automaticky v důsledku působení tlaku výstřelových plynů. Jednou z konstrukcí byly kompresní střely, které byly při výstřelu podélně stlačeny a tak se rozšířily. Dalším řešením byl princip střel minié. Tyto střely měly ve svém dnu kuželovitý otvor s klínem, případně u dále modifikovaných střel i bez klínu, který způsobil rozšíření a utěsnění střely.

Vývoj materiálů střel

Zprvu kamenné, později litinové koule pro kanóny. Pro ruční zbraně olověné. Střely vyráběné z olova zanáší vnitřní povrch hlavní. Olovo začalo být legováno tvrdšími kovy – např. zinkem a antimonem. Došlo i ke konstrukční úpravě střel. Střela má vnější část (tzv. plášť) a jádro. Tyto dvě části střely jsou vyráběny z různých materiálů. Pro povrch střely (plášť) se začala používat měď, dále slitina zvaná tombak (90 % Cu a 10 % Zn) a mědinikl (80 % Cu a 20 % Ni) . Následně s rozvojem technologií byla na pláště střel používána i ocel. Ocelové pláště střel se někdy povrchově upravují niklováním. Také se používá ocel plátovaná tombakem nebo mědiniklem. Pro vnitřní jádro střel se obvykle používá olovo. Olovo bývá legované antimonem (Sb).

Konstrukce střel

Zavedením zbraní nabíjených zezadu zmizel požadavek na protažení střel vývrtem a její následné utěsnění. Pro konstrukci jsou tedy důležité následující požadavky. Střela musí odolat dějům vnitřní balistiky při výstřelu. Dále musí mít střela příznivé balitické vlastnosti z pohledu jejího letu ve vnějším prostředí. To znamená, že musí zachovávat přesnost a zároveň ztrácet při letu minimum energie. A konečně střela musí mít v cíli požadovaný účinek.

Uvedené požadavky vedly ke konstrulci velkého počtu různých střel a vývoj nových střel stále pokračuje. Příklady běžně používaných typů střel:

Střely pro vojenské náboje

Některé z uvedených střel se používaly jen v určitém období a dnes se již nevyrábí. Některé tyto střely jsou v rozporu s mezinárodními smlouvami o střelivu používaném ve válečném konfliktu a proto jejich použití bylo omezeno na mírové období (například střely pro strážní službu) nebo byla jejich výroba ukončena.

Střely pro palné hlavňové zbraně s hladkým vývrtem (brokové náboje)


Hromadná střela

Pro brokovnice a brokové náboje je hromadná střela typická. Střela je tvořena broky stejného průměru. Velikost broků v náboji deklarovaná výrobcem může být orientační. Například v brokovém náboji s deklarovanou velikostí broků 3,5 mm se vyskytují často broky od velikosti 3,25 do 3,75 mm. [3]. Broky bývají v náboji uloženy v plastovém kontejneru. Broky jsou obvykle olověné a mají kulový tvar. Používají se i broky které nemají kulový tvar. Stejně tak se používají i broky z jiných materiálů než je olovo. Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., v platném znění, s účinností od 31. prosince 2010 zakazuje používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.

Broky které nejsou z olova se prodávají pod názvem ocelové broky. Jde o určitou nepřesnost, protože materiálem pro výrobu těchto broků je železo s tvrdostí na povrchu maximálně 110 HV1 a v jádře 100 HV1.

Broky se používají ve velké škále rozměrů od cca 2,4 mm až cca 9 mm. Počet broků v jednom náboji se podle jejich velikosti velmi liší. Například náboj 12 × 70 obsahuje cca 8 kusů broků velikosti 9,1 mm anebo cca 370 kusů broků 2,5 mm.

Výroba olověných broků

Olověné broky, se vyráběly litím roztaveného olova přes síto z vysoko umístěné pozice – licí věže. Pádem z výšky se kapky roztaveného olova při průchodu vzduchem vytvarovaly do koule. Poté dopadaly do vody, kde ztuhly při zachování kulového tvaru. Pro zvýšení povrchového napětí se do roztaveného kovu přidává arzen (jinak by takto vyráběné broky neměly kulovitý, ale kapkovitý tvar).

Jednotná střela

Konstrukce jednotné střely brokovnice je upravena v souvislosti s tím, že bude používána v hladké hlavni.[4] Podle způsobu stabilizace je lze dělit na:

Značení střel


Mezi nejčastěji používané typy (zejména díky ceně a legislativě) na českém trhu pro krátké palné zbraně patří střely:


Zkratky různých používaných střel a stručné popisy (vedle standardně používaných obecně platných zkratek jsou v přehledu zahrnuty i zkratky konkrétních druhů střeliva některých výrobců):

Dále existuje velké množství různých patentovaných střel s důmyslnými konstrukcemi, které mají zlepšit všechny jejich vlastnosti. Jejich ceny jsou ve většině případů mnohem vyšší než u nejběžněji používaných střel.

Střely pro lafetované zbraně


Dělostřelecké projektily jsou plněny trhavinou, vybuchují ve vzduchu nebo po dopadu. Mohou být plněny radioaktivním materiálem, nebo i chemikáliemi.

Rychlost projektilů některých ráží zbraní po výstřelu


Níže uvedená tabulka je pouze orientační. Počáteční rychlost střely je přímo závislá na více faktorech. Hlavními jsou váha střely, množství a druh výmetné slože (prachu) a délka hlavně. Vlivů na počáteční rychlost je více, ale pro praxi jsou zanedbatelné. Pro náboj 6,5 × 65 RWS se uvádí 1 000 m/s, 5,6 Ultra Rapid 1 030 m/s, 9 mm Luger subsonic 290 m/s atd.

Ráže zbraně Rychlost
vzduchovka 16 J (max. bez ZP) – diabolka 4,5 mm 250 m/s
5,6 mm malorážka 350 m/s
9 × 19 mm (pistole) 340 m/s
.40 S&W (pistole) 340 m/s
.45 ACP (pistole) 260 m/s
7,62 × 39 (samopal vz. 58) 705 m/s
5,56 × 45 mm (útočná puška Heckler & Koch G36) 920 m/s
12,7 × 99 mm (velkorážný kulomet) 800 m/s
125 × 1 400 mm (tank) 1 700 m/s

Odkazy


Reference

  1. Zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu
  2. Caras, J. : Střelivo do ručních palných zbraní, ARS-ARM Praha (1995), ISBN 80-900833-8-2
  3. a b Planka, B. : Kriminalistická balistika, Vydavatelství a nakladatelství Pavel Čeněk, Plzeň 2010, ISBN 978-80-7380-036-9
  4. Faktor, Z. : Lovecké zbraně a střelivo, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1972, 07-036-72
  5. http://www.remington.com/products/ammunition/centerfire/premier_core-Lokt_ultra_bonded.asp Archivováno 11. 8. 2007 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  6. http://findarticles.com/p/articles/mi_m3197/is_n8_v38/ai_14381245 – neplatný odkaz !
  7. http://www.sellier-bellot.cz/cesky/kulove-naboje-se-strelami-sierra.php?product=7
  8. http://www.firearmstactical.com/briefs9.htm
  9. http://www.gunaccessories.com/Speer/GoldDotHollowPointPistolBullets.asp Archivováno 13. 7. 2007 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  10. http://www.remington.com/products/ammunition/handgun/golden_saber_HPJ.asp Archivováno 11. 7. 2007 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  11. Archivovaná kopie. www.federalpremium.com [online]. [cit. 2007-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09.
  12. http://www.sellier-bellot.cz/cesky/pistolove-a-revolverove-strely.php
  13. http://www.sellier-bellot.cz/cesky/pistolove-a-revolverove-strely.php
  14. http://www.strelectvi.cz/forum/kniha-o-prebijeni-t1540-45.html
  15. http://www.sellier-bellot.cz/cesky/lovecke-kulove-naboje-se-strelami-pts.php?product=19
  16. http://winchester.com/products/catalog/components/handgunbullets.aspx Archivováno 6. 8. 2007 na Wayback Machine – neplatný odkaz !
  17. http://www.sellier-bellot.cz/cesky/pistolove-a-revolverove-strely.php
  18. Archivovaná kopie. www.wholesalehunter.com [online]. [cit. 2007-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-04.

Část seznamu zkratek označení byla převzata z článku „Bullet“ na anglické wikipedii.

Související články

Externí odkazy










Kategorie: Střelivo | Střelné zbraně




Poslední aktualizace: 03.10.2021 05:00:05 CEST

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.