Většinový volební systém


Většinový volební systém je kategorie volebního systému, ve které jsou všechny mandáty na úrovni volebního obvodu přiděleny jedné kandidátce.[1]

Obsah

Dělení


Většinové volební systémy lze rozdělit na:[2]

Výhody


Nevýhody


například ve volbách do britského parlamentu v roce 2005 získala Labouristická strana absolutní většinu v parlamentu jen s 35 procenty hlasů.[3]
jiný příklad z voleb do parlamentu Spojeného království v roce 2001,[4] výsledky ve Walesu,
strana 1: 48,6 % hlasů - 85 % mandátů (34 ze 40)
strana 2: 20 % hlasů - žádné mandáty
strana 3: 14,3 % hlasů - 10 % mandátů (4 ze 40)
strana 4: 13,7 % hlasů - 5 % mandátů (2 ze 40)
zde příklad ze stejných voleb, výsledky pro celé Spojené království[5]
Labour Party 40,68 % hlasů - 65,5 % mandátů
Conservatives + Liberals dohromady 49,96 % hlasů - 33,08 % mandátů
Druhým příkladem jsou Spojené státy americké, kde je systémem relativní většiny voleno do obou komor parlamentu.
ve Spojeném království poměrně častý jev, na celostátní úrovní naposledy roku 1974,[6] tedy pokud bereme zřetel jen na dvě největší strany, mezi menšími stranami se to stává pravidelně při každých volbách.
Viz také první příklad z Walesu, strana s 20 % voliči nedostala ani jediný mandát, strana se 14 % dostala 4.
Strana, která získala výrazně více hlasů, může mít mnohem méně nebo srovnatelný počet členů parlamentu. V Británii v roce 2015 získali Liberální demokraté s 2,415,916 hlasy stejný počet členů parlamentu (8) jako severoirská Demokratická unionistická strana, která ovšem získala pouze 184,260 hlasů.
možná manipulace s hranicemi volebních obvodů s cílem zvýhodnit kandidáta. Není systémově spojeno s většinovým volebním systémem, je problémem tam, kde má zastupitelstvo pravomoc určovat hranice volebních obvodů - to je případ USA, kde některé volební obvody připomínají navzájem propletené chobotnice.
Příklad: máme 15 voličů rozdělených na 3 volební obvody po 5 voličích, celkově hlasuje 9 pro stranu A a 6 pro stranu B, tj. původně vyhrává strana A ve všech obvodech poměrem 3:2 a se ziskem 3 mandátů. Po překreslení hranic obvodů vyhrává strana A v jednom obvodu poměrem 5:0, ve zbývajících dvou strana strana B poměrem 3:2.

Reference


  1. ŠEDO, Jakub: Volební právo a klasifikace volebních systémů, in: CHYTILEK, Roman - ŠEDO, Jakub (eds.): Volební systémy, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, Brno 2004, str. 34.
  2. CHYTILEK, Roman - HUŠEK, Petr: Většinové volební systémy, in: CHYTILEK, Roman - ŠEDO, Jakub (eds.): Volební systémy, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, Brno 2004, str. 64-93.
  3. [1]
  4. Archivovaná kopie. www.election.demon.co.uk [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-01.
  5. Archivovaná kopie. www.election.demon.co.uk [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-01.
  6. [2]

Související články











Kategorie: Volební systémy




Poslední aktualizace: 13.06.2021 08:38:06 CEST

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.