Vlas


Vlas a chlup jsou označení pro dva anatomicky téměř totožné útvary tvořené keratinem. Až na několik výjimek jsou přítomny (hlavně ve formě srsti) u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém nebo chladném prostředí).

Obsah

Stavba


Lidský vlas/chlup se skládá ze dvou základních částí: vlasový stvol (scapus pili), jenž vyčnívá nad pokožku, a kořen vlasu (radix pili), který se nachází pod její úrovní. Nejhlubší částí kořene je tzv. vlasová cibulka (bulbus), nad ní následuje zbytek kořene. Cibulka je obalena vlasovými pochvami (dvěma epitely a jednou vazivovou); dohromady se kořenu a kolem obalené pochvě říká vlasový folikul. Jeho součástí jsou i mazové a potní žlázy a cévní zásobení.[1][2]

Vlasový stvol se skládá ze tří vrstev: kutikuly, kortexu a meduly.

Vlastnosti


Z chemického hlediska vlasy obsahují uhlík, vodík, kyslík, dusík, železo, měď, zinek, jód, 20 různých druhů aminokyselin, proteiny, lipidy (např. cholesterin) a vodu (asi 12 % hmotnosti vlasu). Vlas po chemické stránce: Původně měkká buničitá bílkovinná hmota prekeratin se keratinizací neboli rohovatěním mění v pevnou hmotu keratin. Pomocí proteinového složení jediného vlasu lze identifikovat člověka.[3]

Vlas má podobnou pevnost jako kevlar.[zdroj?] Jediné vlasové vlákno dokáže udržet 100 gramové závaží. Průměr vlasu je zhruba 18 µm–180 µm.

Počet


V průměru mají na hlavě nejvíce vlasů světlovlasí lidé (okolo 140 000), nejméně zrzaví (asi 80 000). Každý vlasový kořínek má přitom v průběhu existence (postupně) až 12 vlasů. Průměrná tloušťka vlasu je 42–95 mikrometrů. Muži mají vlasy nejsilnější v týlu, avšak ženské vlasy jsou silnější než mužské. Člověk bez rozdílu pohlaví má pod pokožkou 2 až 5 milionů vlasových váčků. Počet a druh váčků je dán už při narození. Vlas roste přibližně 2–6 let a potom vypadne. Denně vypadne člověku asi 70–100 vlasů a to v případě, že nemá s vlasy žádné problémy. Každý den vlasy povyrostou o 0,2–0,45 mm.

Padání vlasů


Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné. Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství nebo například nedostatek vitamínů. Častou příčinou padání vlasů je užívání některých léků (například léky na akné, hormonální terapie, epileptika, léky potlačující imunitní systém, léky na snížení cholesterolu atd.). Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu, ale také i důsledkem léčby nádorového onemocnění (radioterapie). Samotných příčin padání vlasů však existuje mnohem více a při diagnostice je potřeba brát v úvahu rodinnou anamnézu, aktuální zdravotní stav, překonané onemocnění, stresovou zátěž, prostředí, výživu a životní styl. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů – zejména dostatečné prokrvení pokožky. Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy. Je to však jen malá část toho, co je potřeba udělat. Léčba padání vlasů je komplikovaná a často s nejistými výsledky. Existuje pouze několik látek testovaných na úrovni klinických studií, které vykazují příznivý vliv na hustotu a růst vlasů: minoxidil 5%, fluridil, aminexil, melatonin (spánkový hormon), někdy se používá i kyselina hyaluronová (klinické studie jsou ke stažení v odkazu níže). Pro vnitřní užití je nutná zvláštní kombinace látek, která respektuje potřeby každého jedince.

Čím dál častější je také ložiskové vypadávání vlasů, zvané Alopecia Areata. Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém začne napadat vlasové folikuly a vytvářet malé lysinky velikosti mince.[4] Spouštěčem bývá velmi silný stres nebo traumatický zážitek (postihuje i malé děti například při šikaně). Doporučuje se používat šetrné kosmetické přípravky, hydratovat pokožku a hlavně dodržovat duševní hygienu, která je klíčem k návratu vlasů.[5] Zde je nutné poznamenat, že stav se často mění a recidiva, tedy návrat onemocnění po "vyléčení", je zcela individuální. Jestliže je příčinou například stres a organizmus se zaměří na vlastní buňky, je třeba se podívat přímo na jádro problému. Kosmetické prostředky jsou sice v pořádku, ale problém neřeší. Každá porucha imunitního systému má svou příčinu a tu je potřeba najít. Ze zkušeností lze říci, že Alopecia areata je často doprovázena jiným onemocněním, například silnou alergií, psychickým onemocněním (většinou deprese), onemocněním zažívacího traktu atd.

Zbarvení


Různé zbarvení vlasů je dáno hlavně geneticky. Jedině tvar a vnitřní skladba melaninových zrn rozhodují o tom, zda vlasy mají barvu tmavou nebo světlou. Počet pigmentových zrn ovlivňuje pouze intenzitu zbarvení. Člověk samotný většinou klade důraz na společenskou funkci vlasů – upravuje si účes, barvu a délku vlasů.

Po 85. roku života jsou vlasy téměř u všech lidí naprosto bezbarvé – z důvodu nedostatku melaninu – látky tvořené pigmentovými buňkami. Pokud tyto buňky přestanou fungovat, vlas je bílý.

Kulturní a historický postoj


Účes vždy hrál vyznanou kulturní a společenskou úlohu. V dobách středověku a raného novověku (hlavně v 18. století) bylo běžné, že muži i ženy nosili dlouhé vlasy. Delší vlasy byly zejména ve středověku jasným symbolem vyššího společenského postavení, bohatství a svobody, zatímco kratší vlasy byly především symbolem podřízenosti a zejména poddanství. Na počátku 19. století a po první světové válce začínají muži v západních kulturách nosit vlasy kratší, zatímco ženy je mají typicky delší (byť na začátku 20. století začala určitá část žen nosit též i vlasy kratší). Byl to přímý důsledek válek, během které se museli muži na frontě vypořádat s řadou nemocí a parazitů a krátký sestřih byl výhodnější z hygienického hlediska. Nošení dlouhých vlasů u mužů se začalo vracet v 60. letech 20. století, kdy se stalo symbolem hippies a politického protestu proti establishmentu. Ke konci 20. století se staly delší vlasy u mužů symbolem určité snahy o nonkonformitu.

Odkazy


Reference

  1. SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007.
  2. JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online .
  3. https://phys.org/news/2019-06-hair-human-body-identification.html - Study finds any single hair from the human body can be used for identification
  4. Alopecia Areata – vypadaná kolečka vlasů – příčiny a řešení
  5. Kapyderm ukázky Alopecie Areata

Související články

Externí odkazy










Kategorie: Kožní soustava | Hlava a krk | Kožní adnexa | Pokrývky hlavy




Poslední aktualizace: 19.02.2021 10:27:54 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.