Vltava


Další významy jsou uvedeny na stránce Vltava (rozcestník).
Vltava
Základní informace
Délka toku430,2[1][pozn. 1] km
Plocha povodí28 090,0[1] km²
Průměrný průtokVraňany 151,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-001
Pramen
Ústí
Protéká
Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Vltavy (Česko 96,29%, Rakousko 3,28%, Německo 0,43%)
Geodata
OpenStreetMapOSM , WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vltava (německy Moldau) je s délkou 430,2 km[1] nejdelší řekou na území Česka. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km²[1] (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwadivoká voda[2], přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od Keltů.[3]

Obsah

Etymologie


Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]

Průběh toku


Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory (1 316 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.

U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m3 vody za sekundu.

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády – Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[5]

Větší přítoky

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

Plocha povodí podle zemí

# Část povodí Povodí celkem
km²
Povodí v ČR
km²
Povodí v SRN
km²
Povodí v Rakousku
km²
1. Vltava nad soutokem s Lužnicí 3 591,64 3 305,86 74,55 211,23
2. Lužnice 4 234,61 3 525,66 0,00 708,95
3. Vltava mezi Lužnicí a Otavou 326,82 0,00 0,00 0,00
4. Otava 3 840,21 3 528,99 11,22 0,00
5. Vltava mezi Otavou a Sázávou 813,76 0,00 0,00 0,00
6. Sázava 4 350,90 4 350,90 0,00 0,00
7. Vltava mezi Sázávou a Berounkou 171,59 0,00 0,00 0,00
8. Berounka 8 855,43 8 819,47 35,96 0,00
9. dolní Vltava 1 440,26 1 440,26 0,00 0,00

Vodní režim


Vybrané hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s
Vyšší Brod 319,00 997,38 km² 13,4 m³/s 374 m³/s
Český Krumlov 284,50 1339,22 km² 16,8 m³/s 489 m³/s
České Budějovice 238,80 2849,82 km² 27,6 m³/s 908 m³/s
VD Orlík (Solenice) 144,65 12106,00 km² 83,4 m³/s 2180 m³/s
VD Vrané 71,40 17784,60 km² 110,0 m³/s 2670 m³/s
Praha-Velká Chuchle 60,08 26730,71 km² 148,0 m³/s 4020 m³/s
Vraňany 11,30 28057,41 km² 151,0 m³/s 4090 m³/s

Využití


Závod Horní Vltava

Závod Dolní Vltava

Vodáctví

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou.

V kultuře


Odkazy


Poznámky

  1. Hlavní tok nese od pramene k ústí postupně názvy Teplá Vltava (Černý potok) (54,30 km) a Vltava (376,97 km).
  2. výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m

Reference

  1. a b c d Vody [online]. Magistrátu hl. m. Prahy [cit. 2017-03-20]. Dostupné online .
  2. ŠMILAUER, Vladimír. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, roč. 30, čís. 9-10, s. 161-164. Dostupné online .
  3. Keltové vynalezli klíče a pojmenovali Vltavu. Žili například v místě, kde je dnes parkoviště. České Budějovice [online]. 2015-08-26 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online . (česky)
  4. SKÁLA, Emil. Jazykové dějiny Šumavy. In: MAIDL, Václav. Znovuobjevené Šumava. 1. vyd. Klatovy: Okresní muzeum Klatovy, 1996. ISBN 80-900253-7-4. S. 15–16.
  5. http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka
  6. http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/vltava.htm
  7. https://www.praha7.cz/zrestaurovana-fontana-faun-a-vltava-zdobi-vltavskou/

Související články

Externí odkazy

Dostupné mapy ke článku









Kategorie: Vltava | Povodí Vltavy | Řeky v okrese Prachatice | Řeky v okrese Český Krumlov | Řeky v okrese České Budějovice | Řeky v okrese Písek | Řeky v okrese Příbram | Řeky v okrese Praha-západ | Řeky v Praze | Řeky v okrese Praha-východ | Řeky v okrese Mělník | Řeky na Šumavě | Řeky v Šumavském podhůří | Řeky v Českobudějovické pánvi | Řeky v Táborské pahorkatině | Řeky v Benešovské pahorkatině | Řeky ve Středolabské tabuli | Přítoky Labe | Vodní cesty třídy IV | Vodní cesty třídy I | Vodstvo Českých Budějovic | Vodstvo v Pražské plošině | Praha 1 | Praha 2 | Praha 4 | Praha 5 | Praha 6 | Praha 7 | Praha 8




Poslední aktualizace: 13.06.2021 07:58:10 CEST

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-BY-SA-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Upozornění Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.